Shrnutí

• Indexy sociálních problémů vysvětlují přibližně 70 % rozdílů vzdělávací neúspěšnosti mezi regiony. Destabilizující chudoba ovlivňuje vzdělávací neúspěšnost výrazně silněji než socioekonomické znevýhodnění.
• Zaostávání vzdělávání za sociální situací může být dáno specifiky, které neměříme (například počet dětí zahraničních agenturních pracovníků) či schopností sociálního systému obce a kraje pomáhat rodinám v nouzi. Příčiny ale mohou být i v samotném vzdělání — v kvalitě řízení škol, v dostupnosti kvalitních učitelů, psychologů a dalších podpůrných profesí či v předškolní péči, která pomáhá znevýhodněným dětem. Důvodem mohou být také velké rozdíly v kvalitě škol, kdy sociálně znevýhodněné děti končí na horších či částečně segregovaných školách.
• Jedním typem zaostávajících ORP jsou ty, kde existují vysoké sociální problémy, které sociální systém a vzdělávání neřeší. Vzdělávací neúspěšnost je zde tak ještě výrazně vyšší, než by být musela.
• Vzdělávací neúspěšnost je ale nad očekávání vysoká i v okrajových ORP Plzeňského či v částech Pardubického kraje a dalších ORP napříč celou republikou. Zde zaostávání souvisí s odlehlostí či zmíněmými problémy v sociálním a vzdělávacím systému. Obce by tak mohly do budoucna vzdělávací neúspěšnost redukovat.
• Nižší neúspěšnost, než by odpovídalo sociální situaci, má řada ORP, která se snaží o zlepšení sociální a vzdělávací situace omezením segregace, prací s komunitami, předškolním vzděláváním a zapojením sociální práce. Příkladem je Krnov, ale řada dalších ORP v Moravskoslezském a někdy i v Karlovarském a Ústeckém kraji.
• Mezi ORP, kde vzdělávání odpovídá sociální situaci, patří ty s nízkými sociálními i vzdělávacími problémy (mimo jiné Praha a její okolí). Ale i ORP s vysokými sociálními problémy a odpovídající vzdělávací neúspěšností, jako Broumov, Havířov nebo Sokolov. V těchto místech nelze na zlepšení vzdělávání rezignovat, ale musí se zaměřit i na řešení výchozích sociálních problémů rodin.

Definice a smysl indexu

Index vytvořený PAQ Research vypočítává pomocí regresní analýzy, jestli je vzdělávací neúspěšnost vyšší, nižší anebo odpovídá sociální situaci regionu. Analýza predikuje, jak vysoká by měla být vzdělávací neúspěšnost s danou úrovní destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění. Tato predikovaná vzdělávací neúspěšnost se porovnává se skutečnou neúspěšností. Podle rozdílu predikované a skutečné hodnoty dělíme ORP do pěti skupin: mírně nebo výrazně zaostávající (vyšší skutečná než predikovaná), kde vzdělávání odpovídá (přibližně stejná skutečná a predikovaná) a kde je neúspěšnost nižší, než odpovídá sociální situaci (skutečná nižší než predikovaná).

Více o metodice v záložce Jak se index počítá.

Zaostávající regiony

Výrazně a mírně zaostávající ORP trpí různou měrou sociálních problémů, v průměru je mají jen mírně vyšší než republikový průměr, ale mají výraznou vzdělávací neúspěšnost. 70 % výrazně zaostávajících ORP patří mezi 20 % regionů s nejvyšší mírou vzdělávacích problémů.

1. Plzeňský a Pardubický kraj
   Řada ORP z těchto krajů zaostává, ať už mírně nebo výrazně. Mezi nimi nalezneme jak ORP s nízkou mírou sociálních problémů (Vysoké Mýto, Klatovy, Rokycany), tak s vysokou mírou sociálních problémů (Králíky, Tachov, Stříbro). Zaostávání proto souvisí s dalšími faktory, které naše ukazatele nezachycují. Může se jednat o problémy v oblasti řízení škol nebo získávání pedagogických a podpůrných pracovníků ve školách, tak o specifika regionů v oblasti sociální jako vysoká míra zahraničních agenturních pracovníků, a tedy vysoký podíl dětí s odlišným mateřským jazykem.
2. Periferie republiky a krajů
   Mírně a výrazně zaostávající ORP leží v průměru častěji v pohraničí (např. Frýdlant, Varnsdorf, Králíky) a odlehlých oblastech krajů (např. Moravské Budějovice, Slaný, Pacov). V těchto oblastech se může projevovat nižší dostupnost sociálních služeb a obtížnější získávání kvalitních pedagogů a ředitelů.

Regiony s nižší neúspěšností než odpovídá sociální situaci

1. Moravskoslezský kraj
   Mezi úspěšnými regiony Moravskoslezského kraje nalezneme dvě skupiny. První jsou ORP s vysokými vzdělávacími problémy jako Bruntál, Krnov nebo Orlová, které dokážou i díky snižování sociálního vyloučení a koordinovanému přístupu omezovat vzdělávací neúspěšnost. Druhá část jsou ORP s průměrnými sociálními problémy (např. Nový Jičín, Hlučín), které dokážou dosahovat velmi nízkých hodnot vzdělávací neúspěšnosti.
2. ORP s vysokými vzdělávacími problémy a dlouhodobou intenzivní prací lokálních aktérů
   Některé ORP dokážou lépe rozvíjet potenciál znevýhodněných dětí. Mezi ně lze zařadit Krnov, Litvínov nebo Kadaň, které mají sice vysoký počet vyloučených lokalit a vysokou míru dalších sociálních problémů, ale díky práci lokálních aktérů, spolupráci se sociálními aktéry nebo desegregačním politikám se jim daří relativně snižovat vzdělávací neúspěšnost.
3. Ostrůvky úspěšných
   Mezi ty patří Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Poděbrady nebo Mohelnice. U nich jsou dobré výsledky oproti sociálním podmínkám dány kvalitní prací lokálních aktérů, ale i specifiky regionu.

Vzdělávací problémy podle úrovně zaostávání

Průměr problémů v dané kategorii