Zpět na mapu a katalog dobré praxe

MŠ Obrnice

MŠ v Obrnicích vzdělává vysoký podíl žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, často Romů. Školka dbá na vysokou otevřenost k rodičům, kteří mohou ve škole trávit velké množství času. MŠ nemá díky spolupráci se zřizovatelem finanční bariéry v podobě školkovného a je zapojena do projektu bezplatného stravování.

Přechod z MŠ na ZŠ probíhá ve spolupráci obou škol prostřednictvím neformálních rozhovorů u zápisu, díky nimž základní škola získá i těžko dostupné informace o potřebách dítěte.

Čtyři z osmi učitelek MŠ mají vzdělání speciálního pedagoga a ředitelka dbá na kvalitní výběr asistentů pedagoga, kteří v hodinách pomáhají učitelkám naplňovat výuku ve více skupinách. Pro well-being učitelek je podle ředitelky nutné realistické nastavení cílů vzdělávání v podobě dosažení základních návyků pro úspěšný přechod na ZŠ.

Oblasti dobré praxe

Koncepce školy: otevřenost, komunikace a spolupráce s rodinami

MŠ Obrnice je primárně školka otevřená rodině. Kdykoliv do ní rodiče přijdou, není problém, aby se v ní společně s dětmi zdrželi na delší dobu. Tento přístup neplatí pouze pro rodiče zapsaných dětí, ale také pro ostatní rodiče, kteří mají zájem své dítě do školky přihlásit. MŠ jim pomáhá překonat obavy a pochyby, aby věděli, co je uvnitř čeká.

„Když jde někdo okolo a chce sem dítě přihlásit, pozveme ho dál, aby se nebál a věděl do čeho jde“

Vladimíra Pechanová, ředitelka MŠ Obrnice

Ředitelka V. Pechanová popisuje, že ve spolupráci s rodinami je důležitá důslednost, dodržování pravidel a jednotnost učitelského sboru v názorech a požadavcích.

Úspěšná integrace dětí a motivace ke školní docházce prostřednictvím finanční podpory

Jedním z hlavních důvodů, proč se daří děti ve školce udržet, je její finanční nízkoprahovost pro rodiče, od nichž není vyžadována úplata. Jedná se o vstřícný a zároveň opodstatněný krok, neboť 26,5 % rodičů v ORP Most je v exekuci. Cestu k tomuto kroku popsala ředitelka MŠ následovně:

„Došlo k tomu komunikací. Spousta rodin je na sociálních dávkách a proces osvobození od úplaty byl administrativně náročný, protože se jednalo o úkony ve správním řízení pro 70% zákonných zástupců dětí z MŠ. Někteří rodiče navíc dané dávky nepobírají, a přesto jsou na tom finančně špatně. Nejsou finančně gramotní, neumí hospodařit s penězi. Proto i ti, co měli platit, nám hlásili, že nemají peníze. Sedli jsme si tedy s tehdejší paní starostkou a členy Rady obce, došli ke společnému závěru a já rozhodla o výši částky za úplatu 0,- Kč. Obecní úřad nám v podstatě částku, kterou bychom na „školném“ vybrali, kompenzuje v rámci rozpočtu.“

Vladimíra Pechanová, ředitelka MŠ Obrnice

MŠ zároveň využívá projektu na bezplatné školní stravování.

Spolupráce se ZŠ: přítomnost pracovníků MŠ u zápisu

S vysokou koncentrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a z komplikovaného rodinného zázemí je důležité, aby základní škola dostala co nejvíce informací od původních pedagogů. MŠ Obrnice je v kontaktu s místní základní školou, protože je vysoká pravděpodobnost, že budou děti pokračovat právě tam. Předškolní děti navštěvují ZŠ po celý rok. Ukazují se jim například třídy a když mají školáci akci, tak se jí zúčastní i děti z MŠ.

U samotného zápisu je zvykem, že se ho účastní ředitelka nebo učitelka z MŠ. Zápis probíhá formou pohádkové trasy. Když skončí u učitelky ze základní školy, rodiče zde potkají také učitelku nebo ředitelku ze školy mateřské. Dochází k rozhovoru v bezpečném prostředí, kde mohou rodiče sdílet své obavy nebo předsudky o ZŠ, které zároveň slyší budoucí pedagog.

„My si nemůžeme předávat informace třeba o podpůrných opatřeních, ale můžu se u zápisu zeptat maminky, jestli můžeme mluvit o asistentovi, a v tu chvíli má ZŠ informace. Rodiče si totiž často nevyřídí před nástupem do ZŠ dokumenty k asistentovi, ale ředitelka ZŠ zná situaci a ví, že se to musí řešit.“

Vladimíra Pechanová, ředitelka MŠ Obrnice

Asistent pedagoga rozumí potřebám a mentalitě sociálně znevýhodněných dětí i rodičů

Čtyři učitelky mají vystudovanou speciální pedagogiku, tři učitelky jsou vzdělané jako logopedické asistentky. Škola si je vědoma problematického nastavení systému podpůrného opatření asistenta pedagoga, kdy s odcházejícím dítětem s SVP může odejít i asistent.

Podle ředitelky není náročné najít nového asistenta, ale je těžké najít kvalitního asistenta. Takový pracovník musí chápat mentalitu a potřeby dětí i jejich rodičů. Stěžejním kritériem je především komunikace s rodiči. Praxe výběru nových asistentů probíhá tak, že zájemci působí na škole 3–4 dny v samotné třídě s dětmi se SVP a sdílí s ředitelkou i učitelkami své pocity a názory. K působení uchazečů se vyjadřují také učitelky.

Realistické cíle jako cesta k úspěchu a prevence vyhoření

Ředitelka potvrzuje, že pro učitelský sbor práce není jednoduchá. S ohledem na rodinné a sociální zázemí dětí je potřeba učitelkám připomínat, že jejich úkolem není vést děti ke stoprocentním školním výkonům, ale k dosažení alespoň základní hranice sociálních a hygienických návyků pro úspěšný přestup na ZŠ. Až poté je podle ředitelky podstatné, jestli „dítě pozná první písmenko ve slově“. Nastaveným cílům vzdělávání odpovídá také zaměření učitelek na individualizaci a diferenciaci výuky. Běžně se jedna skupina ve třídě učí s učitelkou a druhá s asistentkou. Pro učitelky je důležité pro děti vytvářet pozitivní vzory, protože samotní rodiče někdy neumí číst ani psát.

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe

  1. Shoda na koncepci školy, která je otevřená dětem a rodičům s různými druhy sociálního znevýhodnění.
  2. Konzultace nad možností odpuštěním úplaty za MŠ, pokud ji navštěvuje většina dětí z nízkopříjmových rodin bez ohledu na potvrzení o dávkách nebo exekucích.
  3. Spolupráce mateřské a základní školy, včetně možností diskuse s rodiči o citlivých tématech (SVP) v neformálním prostředí.
  4. Výběr asistentů pedagoga na základě ověření jejich přístupu k sociálně znevýhodněným dětem a rodičům v praxi.
  5. Realistické nastavení cílů vzdělávání vzhledem k podmínkám dětí: základní návyky a dovednosti pro úspěšný přechod a setrvání v základním vzdělávání.

Kde hledat další inspiraci?

MŠ Špálova, Ostrava

MŠ Špálova, Ostrava

Jak dostat znevýhodněné děti do školky a navázat vztah s jejich rodiči.

Odrážka pro blok textu

Na webu Desegregace.cz. Zajímat by vás mohl hlavně katalog intervencí. Zaměřuje se na práci s dětmi se sociálním znevýhodněním a snižování zátěže segregovaných škol. Případ Obrnic vystihuje doporučení Aktivní vyhledávání a oslovování rodin dětí k účasti v předškolním vzdělávání.

Odrážka pro blok textu

Obecná doporučení pro nastavení efektivního systému vzdělávání žáků v obtížných podmínkách popisuje Metodika rozvoje inkluzivního a kvalitního vzdělávání v obcích. Doplňují ji příklady dobré praxe konkrétních obcí a škol.

Zpět na mapu a katalog dobré praxe