Mapa vzdělávání

Faktory úspěchu mají souvislost se vzdělávací (ne)úspěšností i s výsledky testování. Ukažme si to nejprve na části prvního problému: nedokončování základních škol. To má velmi negativní dopad na pracovní kariéru a třeba i zdraví.

Míra nedokončování se v různých koutech republiky významně liší. V polovině obcí s rozšířenou působností (ORP) nedokončí základní školu jen méně než 3,6 procenta žáků. Existují však i území, kde devět ročníků ZŠ úspěšně nevychodí každý desátý.

Největší souvislost s nedokončováním základní školy má destabilizující chudoba. Ta se nejčastěji projevuje exekucemi rodin nebo bytovou nouzí, což přináší do života dětí stres, ztrátu aspirací a sociálního kapitálu. Sílu vztahu destabilizující chudoby a nedokončování přehledně ukazuje následující graf.

ORP v něm dělíme na třetiny podle míry destabilizující chudoby. Vidíme velký rozdíl: ve třetině nejméně zasažených mikroregionů nedokončí základní školu průměrně 1,9 procenta žáků, v třetině nejvíc zasažených obcí podíl nedokončování roste na 6,1 procenta.

Destabilizující chudoba však nevysvětluje všechno. I mezi chudšími regiony panují v nedokončování ZŠ velké rozdíly. Roli totiž hraje i docházka do mateřských škol či personální zajištění profesemi, jako jsou psychologové a speciální pedagogové. Oba faktory se často v mikroregionech kombinují.

Roli zmíněných faktorů nejlépe vidíme u ORP nejvíc zasažených destabilizující chudobou. Kde chodí do mateřských škol hodně dětí a mají tam i dostatek specialistů, tam je míra nedokončování na 4,2 procentech místo 6,1. Kde naopak školky i podpůrní pracovníci chybí, vidíme míru nedokončování až 8,8 procenta.

Rozdíl těžko přecenit. Bavíme se o tisících dětí a zásadním dopadu na jejich životní šance. Nedokončování vzdělávání navíc stojí stát miliony korun na odvodech a dávkách.

Na faktory úspěchu – podpůrné pracovníky i mateřské školy – bychom se měli zaměřovat hlavně u regionů s vysokou destabilizující chudobou. V těch bohatších nemají s nedokončováním takový problém, a tak ani školky a podpůrné pozice nehrají tak velkou roli.

Hodně záleží i na financování od státu a obce. Aktuální nastavení pomáhá spíš regionům s většími školami. Menší fragmentace totiž dovoluje úsporu provozních nákladů, které školy mohou využít na pedagogický sbor.

Regiony se školami s vyšším počtem žáků proto mají menší vzdělávací neúspěšnost. Do ní počítáme vedle nedokončování základních škol ještě absence a neprospívání, tedy největší vzdělávací problémy.

Vztah různých faktorů a vzdělávací neúspěšnosti počítáme pomocí regresní analýzy. Ta ukazuje, že i když bereme v potaz vliv sociálních podmínek a dalších faktorů, vzdělávací neúspěšnost silně souvisí s popsanými faktory úspěchu. Vidíme také, že vzdělávací faktory – školky, podpůrné pozice a financování – souvisí v součtu s neúspěšností podobně silně jako destabilizující chudoba.

Pozn: Graf zobrazuje sílu faktorů z regresní analýzy – jak souvisí s mírou neúspěšnosti při jinak stejných sociálních a vzdělávacích podmínkách. Barva zobrazuje směr vztahu: modré faktory snižují a červené zvyšují vzdělávací neúspěšnost. Zdroj: robustní regresní analýza na vážených datech 206 ORP. Více v metodice

Co to znamená? Na chudobě, stabilitě rodin či exekucích pořád velmi záleží. Můžeme však sílu jejich dopadů na vzdělávání omezit. Jen je potřeba zapojit faktory úspěchu.

Pozn: Graf zobrazuje sílu faktorů z regresní analýzy – jak souvisí s mírou neúspěšnosti při jinak stejných sociálních a vzdělávacích podmínkách. Barva zobrazuje směr vztahu: modré faktory snižují a červené zvyšují vzdělávací neúspěšnost. Zdroj: robustní regresní analýza na vážených datech 206 ORP. Více v metodice

Ve vzdělávání nejde jen o neúspěšnost. Stejnou analýzu můžeme zaměřit na výsledky testování od České školní inspekce a z jednotné přijímací zkoušky. Co souvisí s tím, jaké mají děti podle těchto testů znalosti a kompetence?

Když kontrolujeme rozdíly mezi regiony v sociálních a vzdělávacích podmínkách, tak pro výsledky testování hraje roli to, zda je ve školách dost podpůrných pozic (psychologové, speciální pedagogové), jejichž podpora usnadňuje práci zbytku pedagogického sboru. Lepší výsledky testování mají také ORP s vyšším financováním na žáka a s průměrně většími školami. To jim mimo jiné umožňuje redukovat provozní náklady a rozvíjet učitelský sbor.

Pozn: Graf zobrazuje sílu faktorů z regresní analýzy – jak souvisí s výsledky testování při jinak stejných sociálních a vzdělávacích podmínkách. Barva zobrazuje směr vztahu: modré faktory snižují a červené zvyšují vzdělávací neúspěšnost. Zdroj: robustní regresní analýza na vážených datech 206 ORP. Více v metodice

Co si z toho všeho odnést?

Faktory úspěchu pomáhají překonávat sociální podmínky. V ORP, které faktory umí využívat, nedokončí ZŠ o třetinu až polovinu méně žáků než v sociálně podobných ORP. Tisícům dětem tak pomáhají k lepšímu startu do života.

V naší analýze ukazujeme, které faktory hrají největší roli – nejvíc souvisí se vzdělávacím neúspěchem a testováním žáků. Jde o předškolní vzdělávání, personální zajištění škol a finance.

Právě na ně by se měly zaměřit především ORP, které nejvíc tíží destabilizující chudoba. V nich mohou faktory sehrát největší roli.

Efekt faktorů se vzájemně posiluje. Nestačí proto vybrat jeden. Pro zlepšení výsledků vzdělávání je potřeba pracovat na všech popsaných oblastech. Zároveň je potřeba myslet na to, že každé území má svá specifika, naše analýza proto není žádné dogma. Detailnější a specifické vhledy do každého z 206 ORP nabízí naše reporty. Pokud jste dočetli až sem, určitě vás budou zajímat.

Chci vědět víc o jednotlivých faktorech:

Předškolní vzdělávání

Účast v předškolním vzdělávání se mezi mikroregiony výrazně liší. A stejně tak podíl odkladů, kterých máme abnormálně moc.

Přejít na předškolní vzdělávání

Personální zajištění

Podpůrné profese ovlivňují kvalitu vzdělávání. Na řadě míst však zásadně chybí.

Přejít na personální zajištění

Financování škol

Financování škol nedostatečně reflektuje sociální situaci a vzdělávací neúspěšnost.

Přejít na financování škol