Oblasti dobré praxe

Intenzivní komunikace s řediteli vedená na poradách i mimo ně

Město Pardubice se snaží se svými školami být v kontaktu v maximální možné míře. Se všemi řediteli základních škol se dělají pravidelné porady. S mateřskými školami město komunikuje prostřednictvím sedmi ředitelek, které fungují jako prostřednice mezi požadavky radnice a pedagogů.

„Máme metodické porady třeba u mateřských škol. Protože jich máme 31, máme poradní sbor ředitelek, což znamená, že jich máme sedm ze všech různých koutů a různých velikostí, abychom než něco děláme, tak to připravili s malou partou lidí a potom to teprve pustili do terénu. Abychom neudělali zbytečné chyby a neztráceli čas.“

Komunikace neprobíhá pouze na poradách. Velmi rychlým a oceňovaným způsobem jsou dotazníky Google a jiné, ze kterých se získávají informace od všech ředitelů a ředitelek mateřských a základních škol v jednotné a ucelené podobě. Poradní sbor ředitelek MŠ proto funguje spíše jako poradní orgán reagující na postoje z dotazníků.

Rekonstrukce a investiční projekty škol zajišťuje město, nikoliv ředitelé, jako to bývá běžné. Ředitelé vstupují do diskuse s techniky města a mohou své potřeby a nápady zanášet do tvorby projektů. Díky tomu vedoucí pracovníci vždy ví, jaké úpravy se na škole budou dělat a mohou tomu také uzpůsobit provoz školy.

Ředitelé mají méně papírování i díky převzetí majetku městem od škol

Všechny školy v Pardubicích mají budovy, majetek a pozemky ve výpůjčce. Druhou možností je mít majetek ve správě (ředitel dělá sám veřejné zakázky, dohlíží na rekonstrukce, provádí zhodnocování majetku). To znamená, že pardubičtí ředitelé se nemusí starat např. o inventuru nebo rekonstrukci střechy. O školy se tak stará Odbor majetku a investic se svými specialisty. Každý ředitel má přiděleného technika, s nímž je v přímém kontaktu: „A ten technik komunikuje velmi čile s ředitelem. Ví o sobě, ví o každém šroubku,” přibližuje vedoucí odboru školství města Pardubice propojení zaměstnanců. Technici také díky znalosti školních budov mohou pro město určit prioritizaci jednotlivých rekonstrukcí.

Vedle majetku zajišťuje město pro školy také technickou podporu s Odborem informačních technologií. Informatici města pomáhají školám se správou sítě a také s plánováním IT infrastruktury ve školách, obzvlášť pokud se jedná o odborné učebny. Doporučená softwarová řešení a školení zaměstnanců také zefektivnila práci vedoucích školních jídelen.

Zřizovatel vnímá potřebu řešit školní neúspěch a dotuje podpůrné pozice na školách

Odbor sociálních věcí má pro každou školu přiděleného pracovníka, který se věnuje jak preventivní, tak intervenční činnosti. Školní neúspěch a výchovné problémy se řeší v rámci školního poradenského pracoviště za účasti psychologa, jenž je financován z městského rozpočtu již od roku 2011. Každý rok je na školní psychology vyhrazeno přibližně 4,5 milionu Kč. Na menších školách je financován poloviční úvazek psychologa, protože město má příspěvky na psychology parametrizované podle velikosti. Shánění nového personálu město nehodnotí jako nemožné:

„Od začátku jsme měli i velkou kampaň, že sháníme školní psychologa. Takže jsme to brali přes akademická pracoviště, kde končili školní psychologové. Zajímali jsme se o lidi z Pardubic, kdo studuje psychologii a podobně.“

Nové specialisty na školách metodicky vede ředitel pedagogicko-psychologické poradny. Vhodné je to zejména u psychologů, pro které je škola nové prostředí, pokud přechází z klinické praxe. Díky tomu jsou zajištěny kazuistické semináře nebo sdílení zkušeností mezi pracovníky.

Řešení školního neúspěchu může být ve městech někdy zajišťováno příliš velkým množstvím organizací bez jednotné koordinace. V Pardubicích si město dlouhodobě vyhodnocovalo činnosti, duplicity a efektivitu různých organizací a programů. Závěrem bylo, že nejvíce vyhovuje školám organizace Semiramis, která má z pohledu města dobře koncipované programy prevence a zajišťuje i další služby jako centra a aktivity pro děti a dospívající.

Město se intenzivně zapojuje nejen do projektů Obědy zdarma pro chudé děti, ale také do aktivit na podporu kultury. V současnosti se pilotuje projekt, kdy se školám a dětem s účastí na Obědech zdarma přispívá také na návštěvy výstav nebo divadla. Za přidělování peněz mají odpovědnost třídní učitelé. Děti se tak zbavují další stigmatizace, pokud by se neúčastnily školních akcí.

Mentoring nových ředitelů předchází budoucím problémům

Nově jmenovaný ředitel či ředitelka dostává od města přiděleného mentora, který odpovídá charakteristice nastupujících ředitelů. Mentorský proces trvá jeden rok a aktivita je hrazena z rozpočtu města. Celý proces začíná schůzkou na radnici, kde se řediteli představí všichni pracovníci úřadu, s kterými bude spolupracovat (technik, ekonom). Zřizovatel (vedoucí odboru, příslušný radní či místostarosta) poté celoročně s ředitelem komunikuje a aktivně se dotazuje, zda není potřeba jeho pomoc.

Tandem začínajícího a zkušeného ředitele si domluví systém spolupráce. Vzájemně se navštěvují a díky tomu může nový pracovník sledovat, jak se pracuje s učiteli, nepedagogickými zaměstnanci, s rozpočtem nebo výkazy. Rok provázení se osvědčil jako dobrý časový rozsah, protože u delšího trvání by hrozilo, že začínající ředitel kompletně převezme postupy zkušeného ředitele a nebude čerpat zkušenosti od dalších kolegů a zdrojů. Závěrem celého procesu je dohoda s ČŠI, že po roce se u nového ředitele dělá komplexní inspekce. Stejně tak město pomáhá v závěru s veřejnosprávní kontrolou hospodaření.

Výše popsané aktivity města jsou zasazeny do kontextu celkové strategie města pro oblast vzdělávání. Její aktivity město pravidelně komunikuje na samostatné webové stránce, kterou město zřídilo a spravuje.