Zpět na mapu a katalog dobré praxe

Město Klášterec nad Ohří

Klášterec nad Ohří se rozhodl proměnit návrhy ze svých koncepčních dokumentů v realitu pomocí dostupných projektů. Díky projektu START (2017–2019) se ve školách zvýšily počty podpůrných pozic a vznikly platformy pro setkávání sociálních pracovníků se zřizovatelem nebo výchovných poradců s OSPOD.

Takto nastavené procesy na území pokračují i po skončení projektu včetně dalších opatření jako aktivní vyhledávání dětí pro předškolní docházku nebo zřízení detašovaného pracoviště SPC (Speciální pedagogické centrum poskytující psychologické a speciálně pedagogické služby).

Aktivity v území přesahují také do mimoškolních aktivit pro děti díky dotovaným kroužkům ve středisku volného času (DDM) a jejich snadné dostupnosti pro znevýhodněné děti.

Oblasti dobré praxe

Spolupráce škol, zřizovatele a sociálních služeb vzešla z projektu a po jeho skončení pokračuje dodnes

Město ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování vytvořilo plán, jak sociální a vzdělávací podmínky zlepšit. Pro realizaci využili projekt START (2017-2019). Zapojeny byly všechny školy a dostala se do nich spousta pomůcek i podpůrných pozic: „Říkali jsme jim malí sociální pracovníci nebo oči pedagoga. Školy poté navázaly na tento projekt a zapojily se masivně do šablon,“ potvrzuje úspěch aktivity vedoucí odboru sociálních věcí, školství a sportu Zdena Janichová.

Podle průběžné hodnotící zprávy působily v území následující podpůrné pozice: speciální pedagogové pro logopedii (MŠ), specialisté pro předškolní přípravu, speciální pedagogové pro reedukaci (dva na každé ZŠ), pedagogové adaptačních programů či pedagogové pro doučování.

Projekt pomohl vytvořit procesy, které v obci probíhají také v současnosti. Mezi ně patří:

  • setkávání sociálních pracovníků se zřizovatelem,
  • vznik platformy pro poskytovatele sociálních služeb na úrovni obce – schůzky 2× do roka, předávání informací, informace o změnách,
  • vznik nízkoprahového klubu, dluhové poradny, provázání těchto subjektů se sociálně aktivizační službou,
  • kontinuita škol v zajišťování podpůrných pracovníků – po skončení projektu START se školy zapojují do projektů financovaných z tzv. šablon OP JAK,
  • otevření speciálního pedagogického centra, kam dojíždí klinický logoped dvakrát týdně,
  • zajištění potravinové (obědy prostřednictvím spolupráce s Women For Women) a materiální pomoci,
  • využití příspěvku okamžité materiální pomoci pro znevýhodněné žáky pro hrazení škol v přírodě, lyžařských kurzů a jiných aktivit.

Spolupráce sociálního odboru se školami omezuje vzdělávací neúspěch dětí

Sociální odbor se zaměřuje na prevenci školního neúspěchu (neprospívání, záškoláctví, pozdní nástup do MŠ) pomocí schůzek s výchovnými poradci ZŠ a ředitelkou MŠ. Výchovní poradci se schází se sociálními pracovníky města pravidelně a mohou jim také kdykoliv telefonicky kontaktovat v případě problému. Jedná se o efektivní systém, protože právě u výchovného poradce se problémy ze škol kumulují a následně může sociální pracovnice případ převzít a pracovat přímo s rodinou.

Město si pochvaluje sloučení MŠ pod jedno ředitelství. Mateřské školy jsou otevřené rodičům

Sloučení mateřských škol do jednoho subjektu (ředitelství) si vedoucí odboru Zdena Janichová pochvaluje kvůli usnadnění komunikace pouze s jednou ředitelkou. Sloučení umožňuje také zjednodušení zápisů, který se koná v Klášterci v jedné budově MŠ, kam dorazí vedoucí učitelky a rodiče se zapíší kam chtějí.

Docházku sociálně znevýhodněných dětí zajišťuje návaznost mateřských škol na sociální pracovníky. Když se koná zápis, ředitelka pošle seznam pětiletých dětí, které se k němu nedostavily a sociální pracovnice SPOD si je rozdělí podle obvodů. Následně mohou s rodinou pracovat nebo získat informaci, že se odstěhovala nebo je dítě v ústavní péči.

Dotace a projekty pomáhají provozu speciálně pedagogického centra (SPC) a zajištění kroužků pro děti zdarma

Otevření SPC vzešlo z cíle strategického dokumentu rozvoje školství. V menším městě typu Klášterec může být problém se zřízením plnohodnotné PPP nebo SPC. Proto město přistoupilo ke kompromisu a s SPC Měcholupy (37 km od Klášterce) se vyjednalo dojíždění pracovníků dvakrát týdně. V rámci individuální dotace za podpory města byl poté zajištěn nájem prostor.

Využití dotací funguje také u mimoškolních aktivit sociálně znevýhodněných dětí. V budově ZŠ Petlérská s vysokou koncentrací znevýhodněných žáků se nachází středisko volného času – Dům dětí a mládeže, od kterého jsou další ZŠ vzdálené v docházkové vzdálenosti cca 500 metrů. Díky projektu Darujme kroužky mohou děti využít 4x500 Kč za pololetí na své aktivity. Jedná se o dostačující částku vzhledem k cenám kroužků 300–700 Kč za rok. Město a školy zároveň vytvořily systém, který rodičům zjednodušuje přihlašování k této výzvě:

„Škola se přihlásí do programu Darujme kroužky od ČRDM, vyjmenuje aktivity, které DDM nabízí, vytipuje děti, které o to mají zájem, osloví rodiče, rodič se jen e-mailem přihlásí a zaškrtá aktivity, kam by chtěl dítě přihlásit.“

Zdena Janichová, vedoucí odboru sociálních věcí, školství a sportu

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe

  1. Zmapujte a vyberte vhodnou platformu, na které zahájíte spolupráci škol, zřizovatele a sociálních služeb. Může se jednat o pracovní skupinu MAP, sdružené subjekty v rámci projektu nebo se může založit úplně nové uskupení aktérů s jasnou frekvencí schůzek a jejich náplní.
  2. Navažte partnerství mezi SPOD a školami prostřednictvím pravidelných schůzek pracovníků SPOD s výchovnými poradci. Dojde tak k efektivnímu předávání informací a delegování práce na další poskytovatele sociálních služeb (sociálně aktivizační služby, neziskové organizace).
  3. Zvažte možnosti zajištění podpůrných pracovníků ve školách od projektů pro školy, až po komunikaci s okolními PPP a SPC pro vytvoření detašovaného pracoviště, které kapacity pracovníků v území výrazně posílí a zvýší dostupnost péče (včetně terénní poradenské práce).
Zpět na mapu a katalog dobré praxe