Zpět na mapu a katalog dobré praxe

ZŠ Ludgeřovice

ZŠ Ludgeřovice funguje na jednoduchých principech s velkým dopadem. Učitelé jsou vedeni ke sdílení svých postupů pomocí různých akcí typu Inspirativní dny a výměně materiálů přes sdílené disky. Díky tomu žádná připravená hodina nezmizí do prázdna a další učitelé ji mohou využít a vylepšit.

Učitelé jsou také motivováni k výjezdům do zahraničí pro inspiraci a jejímu přenesení do praxe. Nadaným žákům jsou vytvářeny možnosti pro další rozvoj, například formou navštěvování hodin vyšších ročníků. Všechny uvedené kvality nejsou výsledkem okamžiku, ale kontinuální práce, která počítá s neúspěchem a postupným objevováním nejvhodnější cesty.

Oblasti dobré praxe

Vize školy ve znamení svobody učitelů a jejich průběžného vzdělávání

Ředitel Karel Moric si uvědomuje, že učitelé na škole jsou dostatečně kvalitní a kreativní. Někdy však potřebují ukázat cestu, kam se rozvíjet dál. Úkolem vedení je proto nesvazovat jim ruce. Učitelé například mohou některé inovativní metody, jako jsou prvky formativního hodnocení, již používat ve výuce nevědomky. Stačí je proto vést k pojmenování takové činnosti a většímu soustředění na efektivní provedení.

V pedagogickém vedení učitelů je v Ludgeřovicích nejdůležitější, kam se mají učitelé posunout. Pro naplnění cíle jsou organizována školení pro sborovnu i jednotlivé aprobace učitelů. Při zkoušení nových metod je podle ředitele zásadní, aby učitelé cítili od vedení podporu, protože jedině tak se budou cítit v bezpečí pro zkoušení nových metod a aktivit. Je samozřejmostí, že ne všechno se povede na první pokus, ale pro vedení školy je „bezpečné chybování“ důležité pro následný posun.

3 osvědčené postupy pro kvalitní pedagogickou práci

  1. Inspirativní dny: Dvakrát ročně se na škole organizuje akce pro sdílení vzdělávacích metod a aktivit. Pořádání začalo v době popularizace digitálních technologií, které škola používá od roku 2012 a vlastní již 140 tabletů. Inspirativní dny slouží pro smysluplné začlenění technologií do výuky. Na prvních setkáních prezentovali práci tři učitelé a postupně se k nim přidávali další. Výsledkem je shoda celé školy na využívání konkrétních technologií a s nimi spojených výhod. Celá škola je propojená přes Google Classroom a jednotliví učitelé mají své oblíbené aplikace, které mezi sebou mohou sdílet. Na prvním stupni mají žáci digitální portfolio přes aplikaci Seesaw.
  2. Pedagogové tvoří tým(y) pro sdílení materiálů: Díky digitálnímu propojení školy jsou učitelé vedení a motivování ke sdílení materiálů, písemek, příprav hodin nebo podnětů, co se jim ve výuce dařilo a proč. „Metodická práce je mrtvá pokud ji nepředám dál. V tu chvíli je to obrovská škoda. Nabádám učitele, aby mezi sebou sdíleli. Šetří čas, posouvá je to, vzájemně se obohacují,“ vysvětluje obecné výhody Karel Moric. Všechny soubory jsou dostupné na sdílených discích, s kterými se sbor naučil před osmi lety pracovat. Nejtěžší je podle ředitele první krok. Noví učitelé jsou po příchodu do školy udivení, jak se jejich práce zjednoduší, například pomocí tvorby písemek v aplikaci Socrative.
  3. „Nezakrnět“ na jednom místě: Učitelé jsou vedení k navštěvování jiných škol v rámci ČR i Evropy. Tímto způsobem již proběhly návštěvy Finska, Švédska, Itálie, Chorvatska, Nizozemí nebo Belgie. Podle ředitele je důležité učitele k výjezdům dostatečné motivovat:

„Nejezdím jen já, to by bylo špatně. Je důležité chytit učitele za ruku a říct: „Tohle bys měl vidět. Mně se líbí jak to tam vedou. Zajedeme tam spolu." Najednou učitelé vidí a uvědomí si, že to jde. Jeli třeba do Finska a říkali, že čekali víc. Potom jsme se vrátili z Dánska nebo Holandska a řekneme si, že se nám ty věci líbí a aplikujeme je a ptáme se, co můžeme udělat, abychom se vydali tím směrem.“

Karel Moric, ředitel ZŠ Ludgěřovice

Formy výstupů práce vedou žáky k novým dovednostem

V posledních letech se škola soustředila na zavádění digitálních technologií v rámci malé revize RVP přidávající do výuky digitální kompetenci. Proměna výuky je ze strany ředitele hodnocena pozitivně. Informatika se učí na škole od první třídy a díky tomu je tvořen základ dovedností pro budoucí práci v dalších předmětech. Například v zeměpisu šesté třídy se po žácích požaduje vytvoření videa o konkrétní zemi a učitelé se mohou spolehnout, že jejich kolegové žáky naučili vše potřebné.

Práce s nadanými žáky nejsou jen úlohy navíc

Ve škole je organizován klub nadaných dětí od Mensy ČR. Poměrně novou aktivitou je zařazování talentovaných žáků v matematice na jednu hodinu týdně o jeden ročník výše. Takový postup se osvědčil a v dalším školním roce je plánována spolupráce s učitelem matematiky 2. stupně, který bude pro prvostupňové děti organizovat specializovanou dodatečnou hodinu nad rámec rozvrhu.

Pozornost vůči nadaným dětem je důležitá také kvůli tomu, že se snadno stanou ve třídě rušivým elementem, protože mají oproti ostatním vše dříve spočítané, a proto je důležité jejich pozornost zaměřit k něčemu dalšímu. Učitelé je tak nabádají k pomoci s řešením svým spolužákům nebo například k vytváření opakovacích testů v aplikaci Kahoot.

Manažerské vzdělání pro ředitele není špatná volba

Karel Moric o ředitelské profesi uvažuje na základě svých zkušeností velmi prakticky: „Z učitele zeměpisu a přírodopisu se ze mě stal ředitel-manažer a ta práce se totálně změnila. Najednou jsem řídil 100 zaměstnanců, pracoval s rozpočtem, řešil konflikty, stresové situace a do toho jsem musel řídit a posouvat školu. Nechci se nikoho dotknout, ale zvolený ředitel ve věku 55+ se mi nezdá jako dobrá volba, protože se těžko přizpůsobí novému prostředí.“ Dále ředitel dodal, že je důležité neustále na ředitelském seberozvoji pracovat. Kvůli tomu vystudoval také titul MBA zaměřený na byznys, aby věděl, jak pracovat s marketingem školy, jak ji strategicky řídit, jak pracovat s rozpočtem a aplikacemi typu Trello pro řízení projektů.

Postupné získání učitelů pro svoji vizi má naději rozšířit inovace do celé školy

Tablety, aplikace, sdílení a další postupy nejsou pro učitele samozřejmostí. Ředitel potvrzuje, že začátky nebyly jednoduché. První krokem bylo získat 3 nadšence jako učitel a pokračovat v úsilí na pozici ředitele. „Kdybych to nařídil, tak to nebude fungovat. Začal jsem motivovat slovně i finančně. Například jsem učitelům nabízel, že když udělají vzorovou hodinu pro kolegy, tak se přijdu podívat a dám jim prémii. Najednou nás to začalo posouvat a začali k nám jezdit ostatní,“ říká o zavádění inovací Karel Moric.

Po zapojení prvních učitelů si začali samotní žáci vymáhat stejný přístup u dalších z nich. Objevovala se zvolání typu: „S panem učitelem to bylo minule super. Můžeme to dělat taky?“. Ředitel si při zavádění inovací pochvaloval učitele, na které měl podle jeho názoru štěstí. Pětapadesátileté učitelky se nebály technologií a dokázaly s nimi pracovat. Pro úspěšné zavádění popsaných postupů je podle ředitele stěžejní trpělivost, protože nikdy nedojde k tomu, že nové metody bude využívat hned 100 % učitelů. Je to o dlouhodobé práci a výdrži.

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe

  1. Iniciátory změny výuky je dobré hledat v malé skupině nadšených pedagogů a přes spokojenost žáků postupně rozšiřovat nové postupy mezi zbytek učitelského sboru.
  2. Mapovat prostřednictvím dotazníků podněty pro vedení školy i učitele. Díky tomu mohou učitelé sami navrhnout plán svého profesního růstu a preferovaná témata dalšího vzdělávání.
  3. Nové metody nebo digitalizaci školy je potřeba zavádět postupně a počítat s prvotními neúspěchy či nepřijetí od všech zaměstnanců školy.
  4. Ředitel by v oblasti zlepšování pedagogické práce neměl být pouze teoretikem, ale sám může vyrážet na tuzemské i zahraniční návštěvy škol a dále se vzdělávat. Poté pro něj bude jednodušší přesvědčit ostatní kolegy k zahraničním výjezdům a také ke zdokonalování učitelských dovedností.
Zpět na mapu a katalog dobré praxe