Oblasti dobré praxe

Učitelští mentoři jako akcelerátor a výsledek rozvoje učitelů

Koncepce školy se zaměřuje na kontinuální vzdělávání učitelů, kteří podstupují například školení rozvoje čtenářské gramotnosti a psaní ke kritickému myšlení (RWCT: Reading and Writing for Critical Thinking) a zkoumání své typologie osobnosti.

Základním nástrojem pro podporu kvality výuky jsou interní mentoři učitelů tvoření z řad samotných pedagogů proškolených centrem KVIC Nový Jičín nebo pomocí projektů Společnosti pro kvalitu školy. Vzdělávací aktivity dané úrovně nejsou levné, proto na ně ředitel vysílal více pedagogů současně. Škola má díky této aktivitě celkem 16 mentorů, což je třetina celého sboru.

Každý mentor v ZŠ Hlučín-Rovniny má na starost přibližně šest učitelů (jeden učitel může mít více mentorů pro jednotlivé oblasti/předměty) a pravidelně se schází s touto skupinou každé dva měsíce. Cílem setkání je prezentace pracovních výstupů učitelů a zhodnocení, co se jim v jejich výuce daří lépe a co méně. Mentoři poskytují učitelům pravidelnou zpětnou vazbu a ocenění za jejich práci. Následně se mentoři setkávají s vedením školy, kde na základě reportů z průběžných setkání stanovují další směřování vzdělávání pedagogických pracovníků. Ředitel tak efektivně přenáší část odpovědnosti za výuku proškoleným učitelům – mentorům.

Ředitel je s mentory v úzkém kontaktu a někdy jim zprostředkuje i ukázkové lekce, aby názorně ukázal, jaké základní parametry výuky od učitelů očekává. Tímto způsobem probíhalo například zavádění modelu EUR (Evokace – Uvědomění – Reflexe), aby byli učitelé vedení primárně ke sledování cílů učení a až poté se věnovali metodám pro jejich předávání.

Zdokonalování učitelů probíhá v otevřených hodinách na základě kritérií kvalitní práce učitele

Za pomoci externího kouče si škola zpracovala kritéria kvalitní práce učitele, která jsou využívána při tzv. otevřených hodinách, kdy se učitelé vzájemně navštěvují a sdílejí si zpětnou vazbu k výuce. Systém vznikal na škole postupně přes 10 let. Prvním krokem bylo proškolení prvních mentorů, kteří si sami zvali své kolegy do hodin, díky čemuž nevznikal na učitele nátlak. Po třech letech od zahájení se zapojila polovina pedagogů a následně ředitel ustanovil aktivitu jako povinnou s následujícími podmínkami:

• povinnost navštívit ročně celkem sedm kolegů na otevřených hodinách,
• podívat se na svoji aprobaci, jinou aprobaci i jiný stupeň.

Navštěvování v otevřených hodinách mělo podle ředitele spoustu pozitivních důsledků:

„Díky poznávání jiného světa, třeba i díky mezioborovosti, se učitelé začali bavit o kompetencích a průřezových tématech. Řešili najednou, co je spojuje, ne předměty, ale učitelské řemeslo – dovednosti, kompetence. Výstupem z otevřených hodin bylo ocenění. které museli kolegové napsat a učitelé si ho zakládali do profesního portfolia. Chci, aby to dali přečíst i mně. Mám tak příležitost nepřímo kouknout do hodin a vědět, co se tam děje, a posoudím i dovednost učitele psát hodnocení kolegům. Dřív jsme to měli nastavené tak, že mohli oceňovat cokoliv a postupně jsme tam začali vkládat kritéria kvality, aby s tím učitelé aktivně pracovali. Do systému máme zapojené i vychovatelky, aby ty standardy byly všude stejné.“

Ředitel Miroslav Všetečka pro zavádění systému otevřených hodin doporučil nepracovat s pojmem hospitace a iniciovat aktivitu ze strany samotného ředitele, který si do hodin zve učitele, aby měli možnost, jak popsal vlastními slovy: „nevidět mě jako pedagogického genia ale člověka, který během hodiny naseká chyby.” Zároveň se osvědčilo, že než si nějaký učitel pozve do třídy svého kolegu, nejdříve se sám účastní jiných hodin jako pozorovatel. Snižují se tak obavy z neznámého a zvyšuje se pocit bezpečí.

Nastavení režimu otevřených hodin je kontinuální proces. Na každoroční evaluaci se například objevilo téma povinného počtu hodin pro hospitaci a následně probíhal dialog, proč se nedaří stanovený počet (sedm hodin ročně) splnit a co by mohlo udělat vedení i učitelé pro změnu stavu. Díky tomu není aktivita vnímána jako nároková a výkonová.

Učební proces

• Zná učební styly žáků a pomocí zpětné vazby vede žáky k reflexi jejich učebních stylů.
• Používá takové metody a formy výuky, při nichž jsou většinu času aktivní žáci (kooperativní a činnostní učení).
• Ve výuce uplatňuje principy pedagogického konstruktivismu (využívá metod RWCT, vychází z toho, co žáci znají).
• U žáků systematicky rozvíjí klíčové kompetence (viz ŠVP).

Profesní rozvoj

• Reflektuje svou práci prostřednictvím pozorování, vzájemných hospitací a svého profesního portfolia. Vyhodnocuje ji a následně plánuje svůj profesní rozvoj a stanoví si dlouhodobé i krátkodobé cíle.
• Účastní se vzdělávacích aktivit – sdílí získané poznatky s kolegy, uplatňuje tyto poznatky v praxi a vyhodnocuje jejich přínos pro pedagogickou praxi.

Učitel a komunita

• Vyhledává zdroje a informace v dané komunitě a zapojuje je v maximální míře do učebního procesu. Pracuje i s podněty, které přinášejí žáci.
• Informuje rodiče o vzdělávacích cílech a plánování výuky.
• Zapojuje rodiče do života školy.
• Zapojuje žáky do života komunity (plánuje a realizuje projekty...).

Vedení žáka k samostatnosti a odpovědnosti

• Učí žáky stanovit si cíl.
• Umožňuje žákům plánovat si práci.
• Dává žákům možnost výběru, a vytváří tak podmínky pro vnitřní motivaci žáků.
• Srozumitelně formuluje kritéria hodnocení (sám – nebo se žáky) tak, aby je žák mohl využít k sebehodnocení a k popsání cesty svého dalšího rozvoje.

Komunikace inovací (formativní hodnocení, triády) rodičům je výzvou i pro dobře vedenou školu, přestože změny mají výsledky

Škola se zaměřuje na formativní hodnocení při poskytování zpětné vazby žákům. V tomto systému se dlouhou dobu nevyužívají tradiční známky, ale pracuje se s body, které jsou následně převedeny na procenta (počet bodů žáka / maximální počet bodů), tím se získá výsledná známka. V elektronické žákovské knížce se tak dětem nezobrazují známky, ale pouze body. Ředitel ZŠ Hlučín-Rovniny potvrzuje, že vysvětlování tohoto systému rodičům je náročné, ale výsledky jsou podle něj pozitivní. Děti jsou schopny lépe odhadnout, na jaké střední školy by se měly přihlásit, a 90 % z nich se v prvním kole přijímacích zkoušek dostane na střední školu.

Nové postupy mají ve škole dlouhodobou tradici. Současná generace maturantů se na ZŠ Hlučín-Rovniny začínala učit podle Hejného matematiky a v roce 2022 opustili školu první žáci píšící Comenia Scriptem. Ředitel je otevřený novým přístupům a metodám, pokud odpovídají principu pedagogického konstruktivismu (zaměření na tvorbu poznatků samotnými žáky), jímž se učitelé ve škole řídí.

Pro otevřenější a efektivnější komunikaci s rodiči byly zrušeny tradiční třídní schůzky a nahrazeny triádami: třídní učitel, rodič, dítě. Někteří rodiče však mají problém vzít na takové setkání své dítě. Přitom se podle ředitele jedná o stěžejní požadavek, protože se během třiceti minut mohou všichni zúčastnění bavit o vzdělávacím pokroku a nových cílech, jež se promítají do žákova portfolia.

Spolupráce učitelů je podporována předmětovými komisemi nebo tandemovou výukou

Velmi dobrá spolupráce je podle ředitele v předmětových komisích, kde se stanovují základní jednotné prvky výuky. Tandemová výuka probíhá ve více oblastech. Jednou z nich je předmět Osobnostní a sociální výchova, který společně vyučuje učitel/ka a školní psycholožka. Kombinace byla pro žáky natolik podnětná a oblíbená, že jeden čas usilovali o zrušení tělocviku v 8. a 9. třídě ve prospěch navýšení hodin OSV.

Další tandemy jsou aplikovány v rámci zavádění digitálních kompetencí napříč předměty (malá revize RVP). Na škole existují tzv. IT patroni, kteří předávají znalosti a dovednosti učitelům. Starší učitelé na prvním stupni mohou díky této spolupráci například bezproblémově pracovat s tablety. U tandemové výuky je kladen důraz na tři základní složky: příprava, výuka a evaluace. Bez nich podle ředitele nemůže tandemová výuka fungovat. Spolupráci ve více učitelích si on sám ověřuje v aktivitě „týden s ředitelem”, kdy je setkávání mnohem intenzivnější pro učitele, kteří mají zájem.

Školní poradenské pracoviště je funkční díky maximálnímu úsilí o jeho stabilitu

Poradenské pracoviště je plně zajištěné včetně speciálního pedagoga a školního psychologa. Ředitel tyto pozice odmítl financovat z projektů, proto se musí speciální pedagog (i další učitelé) soustředit na vyhledávání dětí se SVP a jejich diagnostiku v poradně. Z připsaných podpůrných opatření lze následně podpůrné pozice „ufinancovat”. Nejedná se o snahu zajistit finance přemírou diagnostiky dětí. Vyšetření v poradně je důležité hlavně pro učitele, kterým se na základě doporučení pracuje s dětmi lépe.

Speciální pedagožka poskytuje další vzdělávání učitelům v práci s dětmi se SVP a věnuje se také vzdělávání jejich rodičů, aby jim věnovali čas účelně a dělali s nimi aktivity, jež je posunou v učení. Speciální pedagožka se také zapojuje do tandemové výuky.

Stabilita personální i finanční se řediteli hledá obtížněji u asistentů pedagoga. Občas proto vede s poradnami dialog o navýšení podpory asistentem pedagoga, aby nedošlo k tomu, že bude muset shánět asistenta na 10 hodin se mzdou kolem 6000 Kč. Navyšování či skládání úvazků asistenta pedagoga je pro ředitele důležité z pohledu dalšího vzdělávání a dlouhodobé spolupráce.

Sdílení a inspirace nejsou prázdná slova, když se sejde motivovaná a rozmanitá skupina

ZŠ Hlučín-Rovniny nejsou v Hlučíně jedinou školou s příkladnou prací na kvalitě výuky. Na Hlučínsku a Opavsku působí sdružení ředitelů Síťka, kde ředitelé sdílí dobrou praxi. Baví se o zavádění změn, strategickém plánování, individualizaci výuky nebo mentoringu. V době rozhovoru se v Síťce diskutovalo například o vizích a strategiích škol. Dalším tématem byla potenciální příležitost zapojit se do projektu mentorování dalších škol v regionu.

Setkávání pomáhalo ředitelům také v krizových situacích jako pandemie nebo válka na Ukrajině. Dostatek inspirace je zajištěn nejen motivací ředitelů, ale také jejich rozmanitostí, protože se setkání účastní školy malé, velké, speciální, mateřské i základní. Díky tomu se lépe pracuje například s tématem inkluze nebo propojením různých druhů škol.