Zpět na mapu a katalog dobré praxe

Koordinace vzdělávacích aktérů v Litvínově

Pochody neonacistů známé jako Bitva o Janov v roce 2008 místním ukázaly, že pokud chtějí, aby se v Litvínově dobře žilo, musí se sami zasadit o zlepšení situace. Úřady, školy, organizace sociální práce a služeb začaly spolupracovat, což se projevuje na výsledcích vzdělávání i sociálních podmínkách. Jednou z dobrých praxí je koordinace vzdělávací a sociální politiky na litvínovském úřadě.

Oblasti dobré praxe

Setkávání neziskových organizací na území a sdílení informací

V Litvínově působí mnoho organizací zaměřujících se na sociální práci, nízkoprahových center mládeže a podobných institucí. Ty všechny pracují s dětmi z rodin, kterých se často dotýká dávková politika nebo s nimi spolupracuje např. OSPOD. I z toho důvodu dochází pod iniciativou města k pravidelnému setkávání, na kterém je prostor i pro informování o změnách v předpisech nebo zákonech, které jsou pro dané organizace relevantní.

„Pokud vyjde novela dávek, tak úřad práce proškoluje neziskovky a moje pracovníky na úřadu. Všichni pak lépe ví, jaké informace mají předávat klientům. Samotnému úřadu práce to šetří čas. Naopak třeba při novele zákonu o sociální ochraně dětí ostatní informujeme my, např. co dělat, když matka neuvede otce v rodném listě.“

Veronika Knoblochová, vedoucí odboru sociálních věcí a školství

Setkávání ředitelů a metodiků prevence z celého území

Ne všechny zapojené školy sídlí přímo v Litvínově. V každém ORP je i větší nebo menší počet venkovských, často malotřídních škol. Obyčejně mohou stát mimo zájem úřadu. V Litvínově se však snaží zapojit do jednání i ředitele z okolních obcí. To samé platí i pro pravidelná setkávání metodiků prevence. Aktivity jdou nad rámec povinných úkolů úřadu, ale mohou výrazně přispět ke zlepšení spolupráce a prevenci vzdělávacího neúspěchu dětí v celém území.

Obsah podobných setkávání zahrnuje i koordinaci společného postupu při akutních problémech. V době testování na covid ve školách zažíval úřad sporné situace, kdy rodiče odmítali, aby bylo jejich dítě testované. Úřad chtěl předejít různým postupům na školách, a proto se s nimi domluvil, že školy budou tolerovat rodiče, kteří nechtějí nechat dítě testovat, avšak toto dítě bude připojeno do výuky na dálku z domova. Po koordinaci s OSPODem bylo domluveno, že tato situace nebude hlášena, jelikož nenaznačuje nutně problematickou situaci, za kterou by bylo nutné ze strany orgánu ochrany dětí intervenovat.

Pravidelné schůzky pedagogicko-psychologické poradny, škol a OSPODu

Litvínovský region se potýká s velmi náročnou sociální situací. To vytváří tlak i na pedagogicko-psychologické poradny, které musí být schopny vyšší počet žádostí a případů odbavit. Z tohoto důvodu organizují každý čtvrtek schůzky se školami, na kterých si předávají informace a instrukce. Například o tom, v jakých případech poradnu kontaktovat, kdy mají školy děti posílat rovnou a kdy s nimi nejdříve pracovat ve škole. Někteří zaměstnanci poradny působí jako psychologové nebo speciální pedagogové přímo v místních školách, což nadále zlepšuje spolupráci a koordinaci.

Na další platformě probíhá i častá komunikace s pracovníky OSPOD. Pro školy je totiž náročně v těchto případech vyhodnotit jaké mají vůbec kompetence a kdy do procesu již zapojit OSPOD, aby se nejednalo o zbytečný požadavek. Odbor školství a sociálních věcí se pak také účastní výchovných komisí. Podnět ze škol většinou přichází na odbor školství a sociálních věcí, kde vyhodnocují, jestli se jím budou dále zabývat aktéři sociální práce nebo je nutné zapojit OSPOD. Škola zároveň dostane zpětnou vazbu, která informuje nejenom o dalším postupu v případu, ale i o samotném podání podnětu.

„Skryté záškoláctví je vždy složité řešit. Jsme domluveni se školami, že hlásí tyto případy přestupkové pracovnici u mne na odboru. Ta má tu výhodu, že má pracovníka OSPODu vedle sebe v kanceláří a společně se tak domluví na dalším postupu. Vždy se snažíme zjistit, jaká je konkrétní situace v rodině, když potřebujeme, spojíme se i s úřadem práce. Ne vždy to ale jde.“

Veronika Knoblochová, vedoucí odboru sociálních věcí a školství

Placení pomůcek skrze úřad práce

Pokud potřebuje dítě podporu, je možné využít i proplacení podpory úřadem práce přímo škole. Může jít např. o pomůcky. Jedním z případů může být odhalení špatného zraku jednoho z žáků, o kterém rodiče nevěděli. Městský úřad pak společně se školou a rodinou domluví vyšetření a následně třeba i nákup potřebné pomůcky ve škole.

„Když přecházely dávky z města do gesce úřadu práce, zhruba v roce 2012, přešla na úřad práce polovina mého odboru. S lidmi jsme kamarádi, vídáme se i mimo práci, i proto spolupráce funguje velmi dobře.“

Veronika Knoblochová, vedoucí odboru sociálních věcí a školství

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe

  1. Vytvořte si v území systém spolupráce v prevenci vzdělávacího neúspěchu. Měl by zahrnovat zřizovatele a jeho odbory školství a sociálních věcí (včetně SPOD), samotné školy a jejich vedení, provázané neziskové organizace zaměřené na terénní práci rodin s dětmi (SAS) či nízkoprahové kluby a centra pro mládež, úřady práce či policii (městskou i státní). Je nutné nastavit systém pravidelného setkávání na měsíční bázi, výběr témat na setkávání v menších skupinách konkrétních aktérů (např. novinky v legislativě či řešení vysokých absencí žáků).
  2. Pořádejte pravidelná metodická setkání s reflexí a sdílením zkušeností pro podpůrné pedagogické pozice ve školách z celého území ORP – např. pro výchovné poradce, preventisity, speciální pedagogy či obecně vedení škol. Organizační platformou může být odbor školství či pedagogicko-psychologická poradna. S jasně danými tématy pro setkání se bude práce těchto pracovníků díky sdílení zkušeností posouvat.
  3. Zásadní je maximální využití podpůrných opatření pro všechny potřebné žáky. Tomu může pomoci větší provázání škol a samotných školských poradenských zařízení, a to i skrze sdílení pozic (např. spec. pedagog pracující ve škole i v poradně).
Zpět na mapu a katalog dobré praxe