Oblasti dobré praxe

Nízkoprahovost bez kompromisů

Centrum pro předškoláky Amálka (zřízené organizací Amalthea) je otevřeno každý všední den od 8 do 12 hodin. Pracovníci se snaží, aby byl vzdělávací program podobný jako v MŠ a navíc jej doplňují o práci s rodiči přímo v domácnostech (při udělení souhlasu) nebo v prostorách organizace.

Rodiny neplatí žádné poplatky, a to ani za dodatečné aktivity, jako jsou výlety nebo pobyt na kurzu nebo škole v přírodě. Jediným materiálním nárokem je nošení svačin, což je spojené se snahou rozvíjet v rodičích určité návyky. Nejedná se ale o rozhodující pravidlo pro účast dítěte. Při vynechání docházky či několikadenní absenci dítěte pracovníci kontaktují rodinu a snaží se ji opět vrátit do procesu. Cílem je, aby rodiče vodili děti pravidelně a aby se naučili omlouvat nepřítomnost. Připravují tak rodiče na to, co bude jejich povinností v mateřské škole. Podobným situacím se snaží centrum Amálka předcházet a rodiče s dětmi na realitu připravit. Celkově se pracovníci snaží předat rodičům informace o tom, co se od nich bude ve školkách očekávat a jaké budou jejich povinnosti.

Hlavní poslání Centra pro předškoláky se podle pracovníků daří naplňovat: „Považujeme za úspěch, že se děti opravdu daří umístit do školek – ty, co mají trvalý pobyt. Že ty rodiče fakt motivujeme k tomu, aby šli k zápisu, pomáháme s přihláškami a chodíme na dny otevřených dveří. V září nám pak třeba zůstane jenom jedno dítě z předchozího roku. Letos jsme si právě říkali, že už je to na hraně, protože už nám jich zbylo víc, protože dva rodiče nakonec k tomu zápisu nešli a další děti byly bez trvalého pobytu a prostě se do školky nedostaly.”

U práce s rodiči funguje názornost, motivace a empatie

Velkou výhodou předškolního klubu je, že práce s rodiči nezačíná na zelené louce, ale staví se na základech, které jsou odpozorované z chování dítěte. Běžnou praxí je každodenní rozhovor s rodičem o tom, jak se dítěti dařilo, co mu šlo, v čem by naopak potřebovalo podpořit a jak by rodič mohl dítě doma rozvíjet. K tomu jsou k zapůjčení na doma knížky a hračky.

Další intervencí je práce s dětmi a rodinou přímo v domácnosti, jak popsala sociální pracovnice Jana Peřinová: „Když s tím rodič souhlasí, chodíme i do domácnosti, přijdeme s nějakou hrou nebo hračkou. Jde o to začít si hrát s dítětem a úplně nenutit rodiče ve stylu: teď si pojďte s námi hrát. Začít si s tím dítětem s nějakou aktivitou a rodiče to často stáhne, když vidí, že to dítě baví. Často se i přidají nebo to aspoň pozorují a pak jim třeba dovysvětlím, proč je to dobré, že to není obyčejná hra, že to rozvíjí nějaké oblasti. Tak tohle podle mě má smysl”.

Během práce s rodiči je podle pracovníků také důležité nenásilně motivovat k účasti v předškolním vzdělávání. Mateřské školy před rodiči líčí jako přátelské a dobré místo pro rozvoj dítěte.

Nezáleží jen na doporučení, ale také na budování představy o fungování mateřských škol, protože rodiče s nimi často nemají zkušenosti, sami mnohdy do školky nechodili, nebo třeba mají negativní zkušenost. Stejně tak se pracovníci snaží částečně připravit instituce na sociálně znevýhodněné rodiče:

„Je potřeba pracovat i na tom, abychom jim tu školku představili jako dobrý místo. Velká část našich rodičů vůbec do školky nikdy nechodila, pak mají často obavy, co slyšeli od známých nebo je mají z vlastní zkušenosti. Snažíme se negativní představy odbourávat. Za tím účelem úzce spolupracujeme se všemi MŠ v Chrudimi a snažíme se tam vytvořit cestu na obě strany, jak směrem k rodině, tak směrem ke školce.“

„Zároveň je naším úkolem i ty školky připravit na ty děti a rodiče, což se nám párkrát už podařilo na takových společných setkáních s dítětem, rodičem, učitelem a námi, kde se rodič může seznámit s učiteli a může se podívat do té školky. pořádají se také různé akce ve školce, kam doprovázíme rodiče. Jde o to představit rodičům tu školku jako přátelské místo v podstatě.“

Na rodinných konferencích se řešení problémů dělí mezi rodinu a sociální pracovníky

Rodinné konference jsou vedeny jiným subjektem organizace Amalthea, a to RK centrem v Chrudimi. Jedná se o setkání rodiny, kdy se na rodinu přenáší větší odpovědnost při řešení obtížných situací. Stává se tak například při hrozbě odebrání dětí, rozvodu rodičů nebo u nežádoucího chování ve škole. Koordinátor osloví širokou rodinu (včetně hledání kontaktů v komunitě). Následně se rodina pohromadě sejde a setkání začne představením případu, jehož se účastní odborník jako adiktolog nebo sociální pracovník, který k problému řekne svůj pohled a poté už nechá řešení na rodině.

Odborníci poté místnost opustí a rodina se snaží vytvořit plán řešení a jak k tomu mohou různí členové přispět. Plán je představen odborníkům, tudíž se nenechává na rodině plná odpovědnost. Výsledný plán schvaluje sociální pracovník nebo jiný specialista, pro kontrolu nastavení odpovědnosti a proveditelnosti jednotlivých kroků.