Typologie mikroregionů

I když mají mikroregiony podobné sociální podmínky, výsledky vzdělávání se v nich mohou lišit. Abychom lépe pochopili situaci regionů napříč republikou, vytvořili jsme typologii obcí s rozšířenou působností (ORP). Pracuje se šesti různými skupinami, které se liší vztahem mezi sociální podmínkami a výsledky testování a vzdělávací neúspěšností. Vidíme obce s výsledky odpovídajícími sociálním podmínkám, výsledkově nad očekáváním, výsledkově zaostávající, předcházející neúspěchu, s nadměrným neúspěchem a celkově zaostávající. Rozložení nám pomáhá odhalovat příklady dobré praxe i strukturální problémy různých koutů Česka.

Rozložení typů ORP na osách výsledků testování a neúspěšnosti

Pro zobrazení detailu ORP jej vyberte z mapy nebo pomocí textového pole

předcházející neúspěchu
výsledkově nad očekáváním
odpovídající sociálním podmínkám
s nadměrným neúspěchem
výsledkově zaostávající
celkově zaostávající

Hlavní zjištění

  • Mikroregiony jsou různě úspěšné v tom, jak dokážou rozvíjet žáky ve vzdělávání vzhledem k podmínkám, ze kterých pochází. Obce dělíme podle úspěšnosti do šesti skupin, když porovnáváme vzdělávací neúspěšnost a výsledky testování vzhledem k sociálním podmínkám. Vidíme mikroregiony předcházející neúspěchu, s nadměrným neúspěchem, výsledkově nad očekáváním, výsledkově zaostávající, celkově zaostávající a odpovídající sociálním podmínkám.
  • Analýza může poukázat na strukturálnější problémy jednotlivých skupin ORP, zároveň nabízí inspiraci od území, která úspěšněji řeší podobné sociální a vzdělávací výzvy - Nymburk, Litvínov, Kadaň.
  • Záměrně se soustředíme na úroveň ORP, a ne na jednotlivé školy. Pozitivní systémové jevy se mají dít na větším územním celku, aby z nich profitovaly všechny děti. Může jít o spolupráci mezi školami a zřizovateli, funkčnost školských poradenských pracovišť apod. Naopak úspěšná škola může fungovat i v oblasti, kde dochází k cílené segregaci žáků (Tanvald), přístup ke kvalitnímu vzdělávání proto nemají všechny děti.

Regiony se zaostávajícími výsledky vzdělávání

  1. Plzeňský kraj kumuluje více typů zaostávání
    V Plzeňském kraji se nachází tři ORP, ve kterých je vyšší neúspěšnost i nižší výsledky testování, než by odpovídalo sociální situaci, a dalších 6, kde zaostává neúspěšnost nebo výsledky. Pak už jsou pouze dvě ORP - Humpolec a Žatec, kde zaostávají oba typy výsledků vzdělávání. To naznačuje strukturální nedostatky ve vzdělávání a v řízení sociální podpory. Nejedná se pouze o ORP s vysokým sociálním zatížením. ORP jako Stod, Rokycany a Nýřany mají nízkou destabilizující chudobu i socioekonomické znevýhodnění. Data z reportů za jednotlivá území poukazují na kombinaci faktorů, jako je nízká účast dětí v předškolním vzdělávání, horší personální zajištění, nižší státní financování škol a celkově nižší sociální podpora. Všechny celkově zaostávající ORP se vyznačují kombinací alespoň některých z těchto faktorů.
  2. Nadměrný vzdělávací neúspěch na vnitřních i vnějších periferiích
    Při hranicích ČR i krajů nalezneme nejčastěji ORP s nadměrným neúspěchem. Jedná se například o jižní hranice Jihočeského kraje (ORP Vimperk, Trhové Sviny, Dačice), ale i dalších krajů (ORP Frýdlant, Jeseník, Vrchlabí). Ještě častěji se jedná o periferie krajů (např. ORP Podbořany, Mnichovo Hradiště, Ivančice, Vítkov). Nedokončování základního vzdělávání je v ORP s nadměrným neúspěchem o 50 % vyšší než v sociálně podobných ORP, v případě neprospívání o 75 % vyšší. Jedná se o ORP s různými sociálními podmínkami. Odlehlost od centra kraje a Česka může být jednou z příčin zaostávání, ale data naznačují, že výraznými bariérami jsou také horší personální zajištění, nízké financování od obcí a vysoká míra odkladů povinné školní docházky.
  3. Nižší výsledky testování v ORP s příznivou sociální situací
    V této skupině má přibližně dvě třetiny ORP nízkou míru destabilizující chudoby. To se neodráží ve výsledcích testování, kde patří všechna ORP do dvou nejhorších pětin. Zaostávání výsledků testování se nejčastěji týká ORP bez velkých měst, ale s relativně nízkým podílem sociálně znevýhodněných žáků.

Regiony s výsledky vzdělávání nad očekáváním

  1. Neúspěšnost redukují ORP s vysokou destabilizující chudobou v Moravskoslezském a Ústeckém kraji
    V těchto ORP je neprospívání a nedokončování základního vzdělávání o 30 %, respektive 40 % nižší než v sociálně podobných ORP. Předešlé části ukazují, že se jedná často o ORP s vysokým sociálním zatížením, které se snaží na lokální úrovni naplňovat inkluzivní a desegregační vzdělávací politiky (Kadaň, Litvínov, Krnov). Tato území mohou sloužit jako příklady dobré praxe pro strategické plánování dalším ORP.
  2. Výsledky testování jsou nad očekávání ve velkých městech
    Do této skupiny spadá osm nejlidnatějších měst v ČR a několik ORP na Moravě s nízkým sociálním zatížením (často také v blízkosti velkých měst). V těchto mikroregionech mohou hrát roli faktory, které nejdou z našich dat dobře postihnout, jako je sociální a kulturní kapitál rodičů. Ten se může promítat do vyšších investic vzdělávání dětí, vyššího zapojení dětí do neformálního vzdělávání a také vysoké priority ohledně toho, aby školy dobře fungovaly. Podle dat České školní inspekce se kvalita škol ve velkých městech nevymyká průměru Česka, může se ale lišit mezi jednotlivými školami, a tak obsahovat excelentní i ty, které jsou hodnoceny jako podprůměrné.

Definice a smysl typologie

Pomocí clusterové analýzy jsme vytvořili typologii ORP, které jsou si podobné na základě dvou typů vzdělávacích výsledků vzhledem k sociální situaci. Typologie obsahuje šest skupin: předcházející neúspěchu, s nadměrným neúspěchem, výsledkově nad očekáváním, výsledkově zaostávající, celkově zaostávající a odpovídající sociálním podmínkám. Skupiny jsme vytvořili podle kombinace výsledků neúspěšnosti a výsledků testování vzhledem k sociální situaci. Abychom nemuseli z typologie vyřazovat ORP s příliš nízkým počtem testovaných žáků, předpokládali jsme u nich, že výsledky testování odpovídají sociální situaci.