Shrnutí

• Do analýzy zařazujeme tu část financování od státu, obcí a z dotací, která by měla přímo pomáhat vzdělávání žáků. Od státu se jedná o platy pedagogických pracovníků včetně asistentů pedagoga a nepedagogických pracovníků a ostatní neinvestiční výdaje. Od obcí zařazujeme všechny neinvestiční výdaje, například příspěvky na pedagogické a nepedagogické pracovníky, vybavení nebo běžný provoz škol. Dotace zahrnují jak evropské fondy, tak národní dotační programy.
• Financování je relativně plošné. Přes 150 ORP, tedy většina, se nachází v pásmu mezi 55 a 65 tisíci Kč na žáka na rok. Ani celkové rozdíly mezi mikroregiony nejsou vysoké a pohybují se mezi 52 a 72 tisíci Kč.
• Financování základního vzdělávání nepomáhá školám kompenzovat sociální znevýhodnění žáků. Pětina ORP s nejvyšší mírou destabilizující chudoby (nejvyšší potřebou podpůrných profesí, doučování apod.) dostává 60 229 Kč na žáka, pětina ORP s nejmenším znevýhodněním 60 541 Kč na žáka. Financování je také nižší v ORP s vyšší vzdělávací neúspěšností.
• Finance na žáka jsou ale nižší především v ORP, kde vzdělávání zaostává za sociální situací. Nízké finance tak mohou být jedním z důležitých faktorů zaostávání. Vztah platí pro všechny zdroje financování. Obce, kde vzdělávání zaostává za svými možnosti, dostávají méně peněz od státu, obcí i z dotací.
  
  
• Destabilizující chudoba (exekuce, bytová nouze rodin apod.) výrazně souvisí se vzdělávací neúspěšností, ale financování na ní nereaguje. Naopak, více peněz dostávají ORP, které více trpí obecným socioekonomickým znevýhodněním (nižší vzdělání rodičů, dlouhodobě vyšší nezaměstnanost). Je to mimo jiné proto, že jde o rurální regiony s menšími školami. Obecné socioekonomické znevýhodnění regionu není ale tak významným prediktorem neúspěšnosti. Financování se tak proto stále míjí účinkem, pokud jím má být redukce neúspěšnosti.
  
  

  
• Celkově tak české financování představuje administrativně velmi složitý systém, který navíc dostatečně nepomáhá školám reagovat na sociální znevýhodnění žáků.

Definice a smysl indexu

Index zobrazuje objem finančních prostředků, které směřují ročně v přepočtu na žáka na neinvestiční transfery a výdaje a na dotace. To zahrnuje prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků včetně asistentů pedagogů, ostatní neinvestiční výdaje, běžný provoz škol, další výdaje obcí a dotace z evropských fondů a národních dotačních programů. Zahrnujeme tedy pouze prostředky, které úzce souvisí se vzděláváním žáků. Proto vyřazujeme investiční výdaje a transfery.

Více o metodice v záložce Jak se index počítá.

Regiony s vysokým financováním

Financování se mezi ORP výrazně neliší. Mezi ORP s relativně vyššími financemi na žáka tak najdeme jak s vysokými tak nízkými sociálními a vzdělávacími problémy. Finance od státu na platy se mezi kvintily ORP s různou mírou zaostávání a sociálních problémů liší jen velmi málo a pohybují se mezi 46 až 48 tisíci Kč na žáka. Výše čerpání dotací je mezi ORP také velmi podobná. Nejvíce se mezi ORP s různou mírou sociálních problémů liší příspěvky od obcí, a to až o pětinu.

Sociální problémy

• Vysoké finance mají tak například Kraslice, Tanvald, Karviná nebo Jeseník, které patří do 20 % ORP s nejvyšší destabilizující chudobou i vzdělávacími problémy. Tyto ORP mají typicky vysoké finance od obcí.
• Naopak ORP jako Nová Paka, Litovel nebo Písek mají nízké nebo průměrné sociální problémy ale vysoké finance. Úroveň financí na žáka je opět často díky relativně vyšším financím od obcí.

Zaostávání

• Zaostávání souvisí s výší financí. Vysoké finance proto mají ORP jako Mohelnice, Bruntál, Uherský Brod nebo Litvínov, kde jsou vzdělávací problémy výrazně nižší než by odpovídalo sociální situaci. Najdeme i zaostávající ORP s vysokými financemi, ale pouze Tanvald a Králíky patří ze zaostávajících do horních 20 %.

Regiony s nízkým financováním

I na druhém konci spektra - tedy u ORP s nízkým financováním školství - vidíme souvislost se sociálními problémy a zaostáváním.

Sociální problémy

• Mezi ORP s nejnižšími financemi najdeme jen výjimečně ORP s nízkými sociálními problémy - sem patří Slavkov u Brna či Kuřim. Výrazně častěji jsou podfinancované ORP s vysokými sociálními problémy - Rumburk, Ostrava, Bílina, Slaný, Neratovice a a části Plzeňského kraje.

Zaostávání

• Řada ORP, kde vzdělávání zaostává za sociální situací, patří do pětiny nejvíce podfinancovaných. Patří sem Přelouč, Česká Třebová, Neratovice nebo Klatovy. Velmi omezené financování ztěžuje boj se sociálními problémy zřejmě i ve Slaném, Rumburku či problematické Bílině - i ony patří mezi podfinancované a zároveň zaostávající ORP.
• Naopak mezi ORP ve spodní pětině financování nenajdeme ani jedno, ve kterém by byly vzdělávací problémy nižší než by odpovídalo sociální situaci! Financování je zřejmě nutnou, byť ne jedinou podmínkou k překonání sociálního znevýhodnění.

Financování českých škol je obecně postaveno na plošných mechanismech a cílem není kompenzace vzdělávacích a sociálních nerovností. Záleží proto na školách, jak moc chtějí získávat prostředky skrze kompenzační opatření (podpůrná opatření) nebo evropské zdroje (např. šablony). To dále prohlubuje rozdíly mezi územími s inciativnějšími a pasivnějšími lokálními aktéry (ředitelé, učitelé, zřizovatelé).

Sociální problémy podle pásem financování na žáka

Průměr financí a indexů v daném kvintilu