Oblasti dobré praxe

Přesvědčení zřizovatele o potřebě podpůrných pozic

Specializované pozice typu školní psycholog a speciální pedagog jsou pro školy finančně náročné, neboť prozatím nejsou přímo financované státem z národního rozpočtu, ale pouze s pomocí různých projektů, které jsou ve znamení nestability a mnohdy také s menším než plným úvazkem, což není pro specialisty motivační. Vedoucí odboru školství Barbora G. Šopíková se proto rozhodla motivovat město k financování těchto pozic:

„Je to hlavně o tom, jak tu samosprávu přesvědčíte. Jak ukážete problémy ve školách. Třeba jsme udělali poradu s řediteli a pozvali radu města. Tam jsem odprezentovala problémy, které ve školách jsou a ředitelé to potvrdí. Ukázala jsem zastupitelům kazuistiky a ředitelé dodali, že poradna má 3–6 měsíců objednací lhůty. Argumentem také je, že je to důležité i pro wellbeing a klima školy, což je pro mě priorita číslo 1.“

Organizace společných schůzek s vedením obcí a řediteli probíhala v rámci projektu MAP, kde v řídícím výboru musí být zapojení všichni zřizovatelé v území. Na schůzce se sdílí konkrétní problémy škol a hledá se organizační, administrativní i finanční řešení. U školních psychologů a speciálních pedagogů se diskutovala skutečnost, že „obce financují pozice, jež by měl financovat stát“, ale přesvědčování vedení obcí o smysluplnosti uvolnění peněz na specialisty prostřednictvím sdílení potřeb ředitelů mělo úspěch.

Nejednalo se pouze o prezentování výchovných problémů dětí. Důležité bylo komunikovat i nevýhody projektového financování, např. v podobě nepokrytí celého úvazku, což není pro psychology atraktivní, a navíc tak nevzniká časová kapacita školu a děti poznat podrobně.

Stanovení efektivní výše úvazku psychologa podle potřeb školy

Barbora Šopíková popisuje příchod psychologů do škol jako kontinuální proces, protože po roce fungování varianty sdílených psychologů na částečné úvazky mezi více školami se od této varianty upustilo a došlo k dalšímu kolu přesvědčování zřizovatelů, že pro plně organizované školy jsou potřeba psychologové na plný úvazek.

„Po roce jsme vše vyhodnotili a zjistili, že psycholog, který nezná školy do hloubky: nemá čas na rodiče nebo podrobné studium anamnéz, není pro školu tak efektivní. Znovu se iniciovaly porady ředitelů škol a radních, aby to ti radní slyšeli, protože oni schvalují rozpočet. Není to jen o tom komunikovat s radním pro školství v obcích, protože když to není pedagog a neumí použít argumenty vůči svým kolegům tak potřebuje oporu. Tu má v nás (vedoucí odboru školství) a ředitelích škol. Na poradách se prezentují kazuistiky, příklady z praxe a zřizovatelé se chodí dívat na práci psychologů, jak dělají např. psychologické testy s rodiči,“ popisuje Barbora Šopíková další fázi vyjednávání se zřizovateli.

Tímto postupem se podařilo na 15 z 20 škol v celém ORP zajistit školní psychology na plný úvazek. Zbytek malotřídek a menších škol se domluvil na sdílení psychologů.

K zajištění psychologů je potřeba odhodlání o využívání všech dostupných možností

V Otrokovicích se nejvíce osvědčilo (přes částečné štěstí) získat „dveřníky,“ přes které vedoucí odboru školství vyhledává potenciální nové psychology. Jedním takovým je sestřenice vedoucí z Univerzity Palackého, jež vystudovala psychologii a díky webinářům a lektorům proplácených od města dokázala přitáhnout do území další psychology. Podobnou oporou jsou také dobré vztahy se zaměstnanci katedry psychologie na olomoucké univerzitě.

Vedoucí odboru školství potvrzuje, že o zaměstnance se musí pečovat. Psycholožky odcházejí na mateřskou dovolenou a v tu chvíli dochází k dalšímu hledání mezi komunitou specialistů. Náhrada se někdy najde až v Olomouci, ale důležité je odhodlání tuto kontinuitu udržovat.

S náborem pozic souvisí neustálé psaní inzerátů. Tento rok (2023) na ně zareagovali již 3 zájemci z UPOL, ale podle slov vedoucí odboru to není jen o zveřejnění inzerátu, ale je potřeba následná komunikace (přes telefon), hledání kompromisů, možností řešení různých požadavků a podmínek.