Proč záleží na personálním zabezpečení
Podpůrné profese jako psychologové, speciální pedagogové nebo asistenti pedagoga ovlivňují kvalitu vzdělávání. Analýza faktorů úspěchu ukazuje, že v českých školách souvisí s výsledky vzdělávání především přítomnost psychologa nebo speciálního pedagoga.
Ve školách ale tyto pozice zásadně chybí. Jedná se především o periferní regiony krajů a ČR, které jsou zároveň daleko od fakult vzdělávajících tyto profese – Vysočina, periferie Plzeňského, Ústeckého nebo Jihočeského kraje.
Pro zobrazení detailu ORP jej vyberte z mapy nebo pomocí textového pole
Školy bez psychologa nebo speciálního pedagoga
Nedostatek podpůrných pozic po celé ČR
Školní speciální pedagogové s pomocí školních psychologů provádějí diagnostiku SVP, navrhují individuální vzdělávací plány, realizují preventivní a intervenční programy a spolupracují s dalšími odborníky na škole i mimo ni. Pomáhají také v kariérním poradenství a spolupracují s rodiči. Je jich ale nedostatek, a to především ve školách mimo větší města. Většina škol psychology sdílí s dalšími.
38 ORP nemělo žádného školního psychologa a 16 ORP nemělo žádného speciálního pedagoga. Celkem 10 ORP neposkytovalo žákům péči psychologa ani speciálního pedagoga, z nichž šest ORP jsou v pásmu střední až velmi vysoké vzdělávací neúspěšnosti. Právě v těchto lokalitách je přítomnost dodatečné specializované péče důležitá. Těmito šesti ORP jsou Humpolec, Kaplice, Kralovice, Nepomuk, Týn nad Vltavou, Vimperk. Zato mezi ORP s nejvíce školami s psychology a speciální pedagogy se řadí Brno (76 %), Ostrava (67 %) nebo Otrokovice (67 %). Při zdrobnění pohledu na samotné zřizovatele (obce) jsou čísla ještě horší: 85 % obcí zřizujících základní školu nemělo žádného školního psychologa a 75 % nemělo žádného speciálního pedagoga.
Dostupnost pozic je důležité sledovat i v čase. Ústecký a Plzeňský kraj navýšil podíl škol bez psychologa za 8 let pouze o dvě procenta. Plzeňskému kraji se nedaří zaměstnávat ani speciální pedagogy, přestože jejich podíl ve zbytku republiky stoupá.
Přítomnost podpůrných pozic psychologa a speciálního pedagoga souvisí s výsledky vzdělávání, jak ukazuje analýza faktorů úspěchu. Získání podpůrných pozic ve školách je závislé na řadě faktorů: blízkost od pedagogické fakulty, práce školských poradenských zařízení nebo velikost školy pro financování dostatečného počtu úvazků. Potíže se systémovou podporou vysvětlujeme na blogu. V budoucnu by ji mohla vyřešit tzv. indexace popsaná ve výstupu: Podpořme školy, které to potřebují. Vyplatí se to. Ví to i stát samotný.
Proč je důležité mít ve škole silný podpůrný tým?
Podle meta-analýzy Education Endowment Foundation (EEF) existují silné důkazy o tom, že podpůrné pozice ve školách mohou mít pozitivní dopad na akademické i sociálně-emocionální výsledky žáků (Cullen et al., 2020).
Studie ukazují, že školní psychologové a speciální pedagogové mohou pomoci identifikovat potřeby žáků a navrhnout vhodná podpůrná opatření, poskytovat individuální nebo skupinovou intervenci zaměřenou na rozvoj dovedností nebo změnu chování nebo například podporovat spolupráci mezi žáky, rodiči a učiteli.
Jak zvyšovat počty psychologů a speciálních pedagogů?
- V Ostravě, kde 60 % škol zaměstnává psychologa či speciálního pedagoga, se ukazuje, jak důležitá je podpora zřizovatele při vytváření dobrých pracovních podmínek: „Díky tomu, že psychology dlouhodobě podporujeme a ví se to, získáváme komparativní výhodu, protože tito lidé chtějí v Porubě být a vědí, že jim Poruba zajistí odborný růst. Pomáháme školám psychologa sehnat a určité období, třeba 6 měsíců, psychologa zaplatit. Než si vyřídí šablony, my ho platíme. Taková garance, že škola, která chce, vždy tu pomoc dostane,“ říká místostarosta jedné z úspěšných lokalit.
- Úloha zřizovatele (vedoucí odboru školství) byla klíčová také v Otrokovicích, kde měli v roce 2022/23 podle dat PAQ Research největší podíl škol se školním psychologem. Stalo se tak díky aktivitě vedoucí odboru školství, která aktivně pracovala na zvědomování potřeb škol před politickým vedením obcí. Ředitelé na setkáních upozorňovali na prioritu duševního zdraví a nedostatky projektového financování. Zřizovatelé navštěvovali školy a uvědomili si význam práce specialistů. Výsledkem je funkční systém podpory, ve kterém nemá psycholog úvazek rozdělený na 3 školy a jeho práce má požadovaný efekt. Tímto postupem se podařilo na 15 z 20 škol v celém ORP zajistit školní psychology na plný úvazek. Zbytek malotřídek a menších škol se domluvil na sdílení psychologů.
- Novela školského zákona zavádí financování psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pedagogů podle velikosti školy: 180–299, nárok na 0,5 úvazku; 300–399, nárok na 0,8 úvazku; 400–749, nárok na 1,0 úvazku; 750–999, nárok na 2,0 úvazků; 1 000 a více, nárok na 2,5 úvazků.
- Vzhledem k vyšším výdělkům psychologů v soukromé praxi je dobré je ze strany zřizovatele finančně podpořit nad rámec platu od MŠMT. K motivaci funguje například svolání schůzky zřizovatelů a zástupců škol, aby se přesvědčili o potřebách zajistit podpůrné pozice.