mapavzdelavani.cz: Vzdělávací a sociální problémy ČRmapavzdelavani.cz: Vzdělávací a sociální problémy ČR

PAQ Research

Mapa vzdělávacího ne/úspěchu

Co potřebuje Česká republika, aby její vzdělávání ve 21. století nezaostávalo? Menší nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. V cestě za vzdělávacím úspěchem tu totiž ve srovnání s Evropou hraje větší roli, do jaké rodiny a regionu se dítě narodí. Školy v různých koutech země dělí propastné rozdíly ve vzdělávací (ne)úspěšnosti.

Nerovnosti ve vzdělávání můžeme omezit, jen pokud jim budeme opravdu rozumět. PAQ Research jsme se je proto rozhodli prozkoumat do detailu. Položili jsme si čtyři důležité otázky, na které odpovídáme pomocí indexů sociálních a vzdělávacích problémů v ČR.

1/ Které části země trpí vzdělávací neúspěšností?

Míra propadání a nedokončování základních škol se v různých částech Česka liší až desetinásobně. Řada studií vzdělávací neúspěšnost přisuzuje především Karlovarskému a Ústeckému kraji. Jde ale o rozsáhlejší problém. Výrazně zaostává periferie bohatého Plzeňského kraje, v chudším Moravskoslezském se některým částem naopak výrazně daří. V rámci některých krajů existují naprosto odlišné vzdělávací světy. Soustředit se tak při debatě o školství pouze na jednotky krajů je zbytečně zjednodušující. Které mikroregiony trpí a které naopak prosperují?

Chci vědět víc

2/ Co může za vzdělávací neúspěšnost?

Vzdělávací neúspěšnost pozorujeme především v regionech zatížených sociálními problémy. Ty jsme rozdělili na dva typy. Prvním je destabilizující chudoba rodin. Projevuje se mimo jiné vysokou mírou exekucí a bytovou nouzí rodin s dětmi. Za vzdělávací neúspěšnost v regionech může především tento typ chudoby, protože děti stresuje, ničí jejich vzdělávací aspirace a likviduje sociální a kulturní kapitál rodičů. Druhým, pro vzdělávání méně významným typem, je socioekonomické znevýhodnění regionu. Tím se rozumí vysoká nezaměstnanost a celkově nižší vzdělanost v oblasti.

Chci vědět víc

3/ Jak si se vzdělávací neúspěšností umí poradit obce?

Ani prosperující oblasti Česka nemají nutně vyhráno, chudší zase nejsou odsouzeny k neúspěchu. Podstatnou roli hraje totiž také to, jak se v jednotlivých obcích daří rozvíjet potenciál znevýhodněných dětí. Rodinám mají pomáhat regionální sociální politiky. Samotným dětem zase předškolní výuka, kvalitní učitelé nebo školní psychologové. Taková péče ale v některých mikroregionech selhává a jinde je na překvapivě vysoké úrovni. V důsledku tak mají některé obce mnohem horší vzdělávací výsledky, než by odpovídalo jejich sociální situaci. V jiných se zase daří sociální podmínky překonávat. Které mikroregiony zaostávají za svou sociální situací?

Chci vědět víc

4/ Pomáhá financování školám rozvíjet potenciál všech dětí?

Dostávají znevýhodněné obce více peněz, které by jim pomohly narovnávat rozdíly? Odpověď je jasná — nedostávají. Školy v obcích s vysokou destabilizující chudobou, které by potřebovaly finance na dobré učitele, školní psychology, speciální pedagogy, sociální pracovníky nebo na doučování, mají od státu paradoxně nižší podporu než bohaté regiony. Nepoměr se nedaří kompenzovat ani zřizovatelům, protože jde často o chudší obce, které si nemohou dovolit investice. Financování škol tak boj se vzdělávacími nerovnostmi neulehčuje. Podfinancované obce mají častěji vyšší neúspěšnost, než by odpovídalo jejich sociální situaci. Kolik peněz ročně získávají na jednoho žáka různé obce s rozšířenou působností?

Chci vědět víc