Kde a jak se projevují sociální problémy

Na výsledky vzdělávání mají obrovský dopad dva druhy sociálních problémů. První – důležitější – problém představuje destabilizující chudoba. Projevuje se exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí. Zasahuje především celý Karlovarský a Ústecký kraj, vysoké hodnoty najdeme ale i na některých místech v Libereckém, Moravskoslezském či Jihočeském kraji.

Druhý problém nazýváme socioekonomickým znevýhodněním regionů. Projevuje se nižším vzděláním (málo lidí s maturitou) a nezaměstnaností. Socioekonomické znevýhodnění je méně koncentrované, potýkají se s ním alespoň v některých částech všech krajů. Oba problémy se setkávají hlavně v částech Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Rozdělení sociálních problémů na dva druhy nám říká, že různé podoby znevýhodnění mají různé dopady na vzdělávání, a proto i vyžadují rozdílná řešení. Stát, kraje i obce mohou destabilizující chudobu ovlivnit efektivnější politikou v oblasti oddlužení, dávek či bydlení.

Zvolte ukazatel:

Pro zobrazení detailu ORP jej vyberte z mapy nebo pomocí textového pole

velmi vysoká
vysoká
střední
nízká
velmi nízká

Shrnutí

  • Široká škála sociálních problémů rodin je projevem dvou typů znevýhodnění — destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění. Destabilizující chudoba ovlivňuje rodiny a děti napřímo, protože souvisí se stresem a nejistotou, ztrátami bydlení, rozpadem sociálních vazeb a absencí aspirací. Má výrazně větší dopad na výsledky vzdělávání než socioekonomické znevýhodnění.
  • Destabilizující chudobu nelze spojovat pouze se sociálně vyloučenými lokalitami. Týká se celých mikroregionů. V některých z nich má exekuce 20 až 30 procent rodičů. Velká část populace tím přichází o sociální kapitál a aspirace.
  • Socioekonomické znevýhodnění vyjadřuje spíše obecnou vzdělanostní a pracovní strukturu regionu — ekonomické příležitosti a lidský kapitál v dané oblasti. Může dlouhodobě omezovat prosperitu, ale nemusí se projevovat destabilizací rodin. Socioekonomickým znevýhodněním častěji trpí odlehlejší a venkovské oblasti, nemusí se však projevovat sociálním vyloučením.
  • Oba typy problémů spolu v řadě ORP souvisí. Například 13 ze 16 ORP Ústeckého kraje je v nejhorší pětině obou problémů. To platí i pro zhruba třetinu ORP v Moravskoslezském kraji. Na mnoha místech naopak přetrvává jen jeden typ sociálních problémů. Zlínský kraj dosahuje v některých částech vysokých hodnot socioekonomického znevýhodnění, ale jedněch z nejnižších hodnot destabilizující chudoby v celé republice.
  • Nově vypočtené výsledky (2023) s aktualizovanými daty se příliš neliší od starých (2021). K posunům mezi expertními pásmy dochází spíše minimálně.

Regiony s vysokou mírou sociálních problémů

  1. Nejpostiženější mikroregiony s oběma typy problémů
    Destabilizující chudobu i socioekonomické znevýhodnění najdeme v řadě ORP Ústeckého a některých Moravskoslezského kraje, jako Havířov nebo Vítkov. Ale také třeba v Kraslicích a Sokolově (Karlovarsko). V těchto ORP žije zhruba 3× větší podíl lidí ve vyloučených lokalitách a v bytové nouzi, než je republikový průměr. Každý třetí až pátý rodič v nich má exekuci, v celém Česku je to přibližně každý sedmý.
  2. Kraje nejsou monolity
    V každém z krajů se nachází ORP, kde nemají vysoké sociální problémy. V Moravskoslezském kraji jsou např. nízké sociální problémy v Jablunkově nebo Hlučíně. Výrazné rozdíly jsou patrné i v Libereckém kraji a do jisté míry i v Karlovarském – zde jsou mikroregiony se středním až nízkým socioekonomickým znevýhodněním. Nejvyšší míru všech sociálních problémů má Ústecký kraj, kde pouze 3 ORP (Lovosice, Litoměřice, Roudnice nad Labem) nepatří v jednom z sociálních problémů do nejvyššího pásma.
  3. Destabilizující chudoba se ve větších městech snížila
    V předešlé verzi Mapy vzdělávání byla destabilizující chudoba vyšší i v některých větších městech. V aktualizované verzi zůstávají vyšší hodnoty destabilizující chudoby jen v Plzni, Brně a Ostravě. Změnu způsobila nižší míra exekucí ve velkých městech (spíše než proměna struktury obyvatelstva). Ve všech městech je zároveň v porovnání s republikovým průměrem i nejbližšími ORP nízké socioekonomické znevýhodnění. To je dáno ekonomickými příležitostmi, z nichž plyne nízká nezaměstnanost, a vysokým podílem lidí s vysokoškolským vzděláním.
  4. Socioekonomické znevýhodnění v pohraničí a na venkově
    V řadě venkovských mikroregionů dlouhodobě panuje špatné ekonomické uplatnění a vysoká nezaměstnanost. Naopak v nich je relativně nízká destabilizující chudoba. Omezené ekonomické příležitosti vedou řadu vzdělanějších lidí ke stěhování do bohatších regionů a měst. Proto v těchto ORP pozorujeme vysoký podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity. Jedná se především o periferní oblasti Jihomoravského (Hodonín, Kyjov), Olomouckého kraje (Konice, Zábřeh) a Vysočiny (Telč, Bystřice nad Pernštejnem).

Regiony s nízkou mírou sociálních problémů

  1. Mikroregiony v blízkosti Prahy a Brna
    Obce v okolí metropolí umožňují svojí polohou pravidelné dojíždění za prací do dvou největších měst v Česku, zároveň mohou samotné nabízet řadu ekonomických příležitostí. Stěhuje se do nich především střední a vyšší třída a najdeme v nich jen v malé míře projevy destabilizující chudoby. Mezi tyto ORP patří například Černošice, Kuřim, Říčany nebo Šlapanice.
  2. Města s nízkou mírou destabilizující chudoby
    Některá česká města jako Zlín, Třinec, Havlíčkův Brod, Náchod, Hradec Králové nebo Klatovy mají nízkou nebo omezenou míru projevů destabilizující chudoby. K tomu mohou také přispívat vhodně zvolené regionální sociální politiky.

Vztah destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění

Oba typy sociálních problémů spolu do velké míry souvisí. Z toho vyplývají následující trendy:

  1. Obecně místa s velmi vysokou destabilizující chudobou mají alespoň střední socioekonomické znevýhodnění. Jediným rozdílem je Aš v Karlovarském kraji, která má sice mezi ORP pátou nejvyšší destabilizující chudobu v ČR, ale zároveň nízké socioekonomické znevýhodnění.
  2. Místa s velmi vysokým socioekonomickým znevýhodněním často nemají vysokou destabilizující chudobu. Příbram, Sušice, Vsetín, Třebíč i některé další ORP mají dokonce nízkou destabilizující chudobu. To naznačuje, že problémy vyloučených lokalit, exekucí a bytové nouze nemusí být nutně důsledkem vysoké nezaměstnanosti a nízké vzdělanostní struktury.

Definice Destabilizující chudoby a Socioekonomického znevýhodnění

V PAQ Research rozdělujeme projevy sociálních problémů do dvou skupin — 1) destabilizující chudoby a 2) socioekonomického znevýhodnění. Destabilizující chudoba úzce souvisí s exekucemi rodin, bytovou nouzí a podílem lidí žijících ve vyloučených lokalitách. Socioekonomické znevýhodnění souvisí s obecnější vzdělanostní strukturou regionu (počet lidí s maturitou) a nezaměstnaností. ORP v každém typu problému dělíme na pět expertních pásem.

Statistika destabilizující chudoby

Průměr problému:

Dětí v bytové nouziExekvovaných rodičůMnohočetné exekuce dospělýchDětí žijících ve vyloučených lokalitách
1. Velmi nízká0,8 %5,5 %4,3 %0,1 %
2. Nízká1,2 %7,5 %6,1 %0,3 %
3. Střední1,6 %9,8 %8,0 %0,6 %
4. Vysoká1,9 %12,0 %9,9 %0,9 %
5. Velmi vysoká3,9 %18,8 %16,0 %3,6 %
Celá ČR1,7 %9,9 %8,1 %1,1 %

Statistika socioekonomického znevýhodnění

Průměr problému:

Dospělých s ukončeným max. základním vzdělánímDospělých s ukončeným max. středním vzděláním bez maturityNezaměstnanost 2022
1. Velmi nízké5,0 %35,6 %2,1 %
2. Nízké5,4 %40,1 %2,7 %
3. Střední5,8 %40,8 %3,4 %
4. Vysoké6,5 %44,1 %3,9 %
5. Velmi vysoké9,2 %47,3 %5,8 %
Celá ČR6 %36,6 %3,6 %