2/ Dva indexy sociálních problémů
Naše analýza ukazuje, že sociální problémy lze rozdělit do dvou typů. Prvním je destabilizující chudoba, která úzce souvisí s exekucemi a bytovou nouzí rodin, životem v sociálně vyloučeném prostředí a nezaměstnaností v době recese. Zasahuje především chudé kraje, častá je ale také ve větších městech jako Ostrava, Plzeň či Brno. Na výsledky vzdělávání má větší vliv než obecné socioekonomické znevýhodnění regionů. To je dáno celkově nižším vzděláním (málo lidí s maturitou) a dlouhodobě vyšší nezaměstnaností. Převládá v odlehlejších a venkovských regionech. Velká část ORP v Ústeckém a Moravskoslezském kraji kumuluje oba typy sociálních problémů.
Pro zobrazení detailu ORP jej vyberte z mapy nebo pomocí textového pole
Shrnutí
- Široká škála sociálních problémů rodin je projevem dvou typů znevýhodnění — destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění.
- Destabilizující chudoba ovlivňuje rodiny a děti napřímo, protože souvisí se stresem a nejistotou, ztrátami bydlení, rozpadem sociálních vazeb a aspirací a nepřítomností pozitivních vzorů. Výrazně více také souvisí se vzdělávací neúspěšností než socioekonomické znevýhodnění.
- Destabilizující chudobu nelze slučovat pouze se sociálně vyloučenými lokalitami — je dána i exekvovaností a ztrátami bydlení, v některých regionech je přitom v exekuci 30–35 % rodičů základoškoláků a k rozpadu sociálního kapitálu a aspirací dochází u velké části populace.
- Socioekonomické znevýhodnění vyjadřuje spíše obecnou vzdělanostní a pracovní strukturu regionu — tedy ekonomické příležitosti a lidský kapitál v dané oblasti. Může dlouhodobě omezovat prosperitu, ale nemusí se projevovat destabilizací rodin.
- Oba typy problémů spolu v řadě ORP souvisí. Například 80 % ORP Ústeckého a Moravskoslezského kraje, které patří do nejhorší pětiny v destabilizující chudobě v rámci ČR, patří zároveň do nejhorší pětiny v projevech socioekonomického znevýhodnění.
- Destabilizující chudoba je ale navíc často problém větších měst (Brno, Plzeň, Karlovy Vary, Jablonec nad Nisou), které celkově relativně prosperují, netrpí obecným socioekonomickým znevýhodněním, ale jsou sociálně velmi nerovné a vznikají v nich ostrovy chudoby.
- Socioekonomickým znevýhodněním častěji trpí odlehlejší a venkovské oblasti Česka. A to například i v Jihomoravském kraji, Zlínském kraji a na Vysočině, kde ale jen malou část rodin trápí destabilizující chudoba.
Definice a smysl indexu
Indexy vytvořené PAQ Research rozdělují projevy sociálních problémů do dvou skupin — 1) destabilizující chudoby a 2) socioekonomického znevýhodnění. Destabilizující chudoba úzce souvisí s exekucemi rodin, bytovou nouzí a podílem lidí žijících ve vyloučených lokalitách. Socioekonomické znevýhodnění souvisí s obecnější vzdělanostní strukturou regionu (počet lidí s maturitou). Nezaměstnanost souvisí s oběma indexy. České ORP v každém indexu dělíme na pětiny (kvintily) podle jeho hodnoty. Indexy pokrývají pouze ukazatele, které jsou podle výsledků analýzy významné pro alespoň jeden z indexů — například nezahrnujeme rozvodovost v regionu.
Více o metodice v záložce Jak se index počítá.
Máte zájem o detailnější analýzu Vašeho území?
Připravili jsme analytické zprávy pro všech 206 obcí s rozšířenou působností, kde najdete i doporučení jak v území zvyšovat vzdělávací úspěšnost.
Chci zprávu o ORPAnalýzy a vizualizace dat nejen o vzdělávání
Zajímají vás další ukazatele a vztahy mezi nimi? Vytvořte si vlastní analýzu ohledně vzdělávání či sociálních problémů v nástroji DataPAQ — Prohlížečka regionálních dat.
Chci začít analyzovatRegiony s vysokou mírou sociálních problémů rodin
- Nejpostiženější regiony kumulující oba typy problémů
Vysoké hodnoty obou indexů najdeme v ORP Ústeckého a Moravskoslezského kraje jako Most, Havířov, Vítkov nebo Kraslice. V těchto ORP žije 3x více lidí ve vyloučených lokalitách a v bytové nouzi, než je republikový průměr. V těchto lokalitách má navíc odhadem každý čtvrtý rodič exekuci, v celé ČR je to přibližně každý sedmý. I v těchto krajích najdeme ovšem výrazné rozdíly a existují v nich ORP s nízkou mírou sociálních problémů (Třinec, Frýdlant nad Ostravicí, Roudnice nad Labem). - Destabilizující chudoba ve větších městech
Destabilizující chudoba je často problém větších měst. Ačkoliv v Ostravě jsou vysoké oba indexy sociálních problémů, typickým je pro větší města vysoká destabilizující chudoba a nízké socioekonomické znevýhodnění. Mezi taková města můžeme zahrnout Brno, Liberec, Mladou Boleslav nebo Jablonec nad Nisou. Vysoká destabilizující chudoba a nízké socioekonomické znevýhodnění lze také pozorovat ve většině ORP Karlovarského kraje. - Socioekonomické znevýhodnění v pohraničí a na venkově
Pro řadu rurálních mikroregionů platí, že je v nich dlouhodobě špatné ekonomické uplatnění a vysoká nezaměstnanost. Naopak v nich je relativně nízká destabilizující chudoba. Omezené ekonomické příležitosti vedou řadu vzdělanějších lidí ke stěhování do bohatších regionů a měst. Proto v těchto ORP pozorujeme vysoký podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity. Jedná se především o periferní oblasti Jihomoravského (Veselí nad Moravou, Kyjov) a Olomouckého kraje (Konice, Zábřeh) a Vysočiny (Telč, Bystřice nad Pernštýnem).
Regiony s nízkou mírou sociálních problémů rodin
Mikroregiony s nízkou mírou destabilizující chudoby i socioekonomického znevýhodnění mají násobně méně lidí v bytové nouzi a žijících v sociálně vyloučených lokalitách. O jednu třetinu je v nich také nižší podíl exekucí a nezaměstnanosti.
- Mikroregiony v blízkosti Prahy a Brna
Obce svojí polohou umožňují pravidelné dojíždění za prací do dvou největších měst v ČR, ale zároveň samy nabízí řadu ekonomických příležitostí. Jelikož se do nich stěhuje střední a vyšší třída, najdeme v nich jen v malé míře projevy destabilizující chudoby. Mezi tyto ORP patří například Černošice, Kuřim nebo Šlapanice. - Města s nízkou mírou destabilizující chudoby
Některá česká města jako Zlín, Třinec, Havlíčkův Brod, Praha, Náchod, Hradec Králové nebo Klatovy mají nízkou nebo omezenou míru projevů destabilizující chudoby. K tomu mohou také přispívat vhodně zvolené regionální sociální politiky.
Sociální problémy podle kvintilů destabilizující chudoby
Průměr problémů v daném kvintilu
| Dětí v bytové nouzi | Exekvovaných rodičů | Mnohočetné exekuce dospělých | Dětí žijících ve vyloučených lokalitách | Nezaměstnanost 2018 | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. kvintil | 0,4 % | 9,5 % | 3 % | 0,6 % | 2,2 % |
| 2. kvintil | 0,6 % | 12,9 % | 4,2 % | 0,6 % | 2,3 % |
| 3. kvintil | 0,9 % | 14,1 % | 4,7 % | 1,1 % | 2,6 % |
| 4. kvintil | 1,3 % | 18,2 % | 6 % | 1,4 % | 3,4 % |
| 5. kvintil | 2,3 % | 28 % | 9,7 % | 4,6 % | 4,5 % |
| Celá ČR | 1,1 % | 16,7 % | 5,6 % | 1,6 % | 3 % |
Sociální problémy podle kvintilů socioekonomického znevýhodnění
Průměr problémů v daném kvintilu
| Dospělých s ukončeným max. základním vzděláním | Dospělých s ukončeným max. středním vzděláním | Nezaměstnanost 2014 | |
|---|---|---|---|
| 1. kvintil | 5 % | 33,3 % | 6,1 % |
| 2. kvintil | 6,7 % | 45,8 % | 7,6 % |
| 3. kvintil | 7 % | 48,5 % | 8,5 % |
| 4. kvintil | 8,2 % | 48,4 % | 10,3 % |
| 5. kvintil | 9,6 % | 53,6 % | 11,8 % |
| Celá ČR | 6,8 % | 43 % | 8,2 % |
Kam dále?
Jak pochopit souvislost se vzděláváním
Vzdělávací neúspěšnost často souvisí se sociálními problémy. Jak se ale vzdělávací neúspěšnost projevuje? Jaké charakteristiky mají obce s vysokou mírou vzdělávací neúspěšnosti? Podívejte se na Index vzdělávacích problémů.
Sociální problémy neurčují vzdělávací neúspěšnost úplně. Obce mohou děti podporovat kvalitní prací škol, předškolním vzděláváním, lepším financováním, podpůrnými pracovníky a volnočasovou činností či kvalitním sociálním systémem. Jaké obce mají vyšší vzdělávací neúspěšnost, než odpovídá jejich sociální situaci a jaké naopak dokáží se sociálními podmínkami bojovat? Podívejte se na Index zaostávání.