Historický kontext

Bruntál je specifický kvůli historickému vývoji. Do bývalého sudetského města se po válce stěhovali lidé za dostupným bydlením, což vytvořilo koncentrované lokality sociálního znevýhodnění. Ve městě jsou čtyři školy zřizované obcí. Dvě z nich jsou segregované neboli přetížené sociálně znevýhodněnými dětmi, jak uvádí Plán inkluze pro město Bruntál 2021—2023: „V praxi ale spádovost není dodržována, protože bruntálské školy mají volné kapacity pro žáky, nemohou proto odmítat děti/žáky, které jejich rodiče přihlásí do školy dle svých preferencí, i když se nejedná o jejich školu spádovou. Na dvou základních školách dochází ke kumulaci žáků se sociálním znevýhodněním – v Základní škole, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvkové organizaci je až 66 % žáků se sociálním znevýhodněním (a se 40 % romských žáků se jedná o etnicky segregovanou školu), v Základní škole Bruntál, Školní 2 (ZŠ Petrin) je 40 % žáků se sociálním znevýhodněním (s hraničními 35 % romských žáků).“

ZŠ Petrin je příkladem fenoménu segregace. Vzhledem k přetížení znevýhodněnými žáky se škola snaží stát excelentní ve školním poradenství a individuálním přístupu. Tím se z ní stává škola zaměřená pro určitou skupinu dětí. Zároveň se nejedná o přirozený nebo ideální stav, protože nerozložení znevýhodněných dětí do více škol vytváří tlak na zaměstnance segregované školy. Výsledkem je omezení funkce „sociálního výtahu", kterou by mohla naplnit škola, kde mohou sociálně znevýhodnění žáci potkat kamarády s vyššími vzdělávacími aspiracemi nebo díky nim najít nové mimoškolní zájmy a v budoucnu i příležitosti pro úspěch v osobním i pracovním životě.

Oblasti dobré praxe

ZŠ Bruntál, Školní 2, známá jako Petrin jsme vybrali kvůli dobré praxi, kterou naplňuje bez ohledu na strukturu svých žáků. Dále popsané aktivity nejsou výjimečné kvůli složení žáků a mohou být praktikovány ve všech školách pro větší spokojenost a úspěch každého žáka.

Nízký počet žáků ve třídě a strategické priority

Škola má snahu udržet si nízký počet (osmnácti) žáků ve třídě. To umožňuje podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které lze vykomunikovat se speciálně pedagogickým centrem a pedagogicko-psychologickou poradnou. V každé třídě je jeden asistent pedagoga a ve třech třídách na prvním stupni jsou dva. Pro snížení tendence k segregování školy usiluje ředitelka o celkové snížení kapacity, aby nemohla přijímat sociálně znevýhodněné děti z nespádových oblastí, které z historických zvyklostí stále míří na ZŠ Petrin.

Škola se zbavuje nálepky školy výhradně pro sociálně znevýhodněné inovativní koncepcí, která zahrnuje oblasti, jako je jazykové vzdělávání nebo digitální gramotnost. Aktivity jsou naplňovány projekty financovanými z Národního plánu obnovy, Operačního programu Jan Amos Komenský nebo projektu DIGI podporujícího rozvoj digitální gramotnosti. V rámci projektu Erasmus+ žáci v roce 2023 navštívili Španělsko, Rumunsko, Litvu – dohromady 30 žáků z obou stupňů.

Kvalitně organizované školní poradenské pracoviště šetří síly učitelů

Složení školského poradenského pracoviště je následující: Vedoucí ŠPP je školní koordinátorka inkluze, dále zde pracují dva metodici prevence pro 1. a 2. stupeň, výchovná poradkyně, školní psycholožka na plný úvazek a tři speciální pedagožky (jednou z nich je ředitelka školy), asistentka pro žáky se sociálním znevýhodněním a členkou je také zástupkyně ředitelky školy.

Tým se schází každé pondělí ráno a baví se o situacích ve třídách. Hodnotí se splněné úkoly v práci s dětmi a zadávají se nové. Napříč školou se tak sdílí informace o výchovných problémech a o potřebách jednotlivých dětí týkajících se SVP, duševního zdraví, klimatu třídy nebo kolektivu třídy.

Ve škole je 23 asistentů pedagoga. Před prosazením inkluzivní legislativy měla škola dva asistenty. Takhle velký systém je nutné organizovat a doplňovat dalšími pracovníky:

„Tým asistentů pedagoga vede vedoucí ŠPP (koordinátorka inkluze), zároveň se jim napůl věnují dvě speciální pedagožky. V triádách s nimi a společně s třídními učiteli pravidelně každý týden konzultují žáky i rodiče. Skupiny mají každotýdenní konzultace s učiteli svých dětí a probírají děti s SVP. Zároveň do toho vstupuje asistentka pro děti se sociálním znevýhodněním. Je to Romka a dělá nám přemostění mezi romskou komunitou i dalšími znevýhodněnými dětmi.“

Školní a mimoškolní aktivity strhávají nálepku segregované školy

Na základě spolupráce se střední průmyslovou školou se ve škole nachází coworková dílna s vybavenou kuchyňkou, která nabízí zázemí k mimoškolním aktivitám, stejně jako vybavené dílny. Ředitelka se snaží posilovat hodiny pracovního vyučování, protože se snaží přivádět znevýhodněné děti k budoucím zaměstnáním. Nejedná se však o nenáročnou manuální práci. V coworkové dílně působí ajťáci, youtuběři nebo cukráři. Žáci se učí vytvářet podnikatelské záměry, počítat náklady a výdělky své pracovní činnosti a vše důsledně plánovat.

Postupné šíření inovací na příkladu formativního hodnocení

Škola spolupracuje s firmou JOB na zavádění formativního hodnocení, které se rozhodla rozvíjet poté, co učitelé zařadili do výuky metodu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Ředitelka pro inovaci vytipovala osm kolegů, kterým se lektoři věnují v malém týmu a díky tomuto postupu může následně probíhat nenásilné přenášení metody na další kolegy. Do vzdělávání učitelů je za tímto účelem implementováno také koučování nebo outdoorové aktivity pro lepší vzájemné poznání.

Součástí dalšího vzdělávání všech učitelů jsou hodnotící rozhovory, kde učitelé s ředitelkou probírají, jak se cítí, co plánují do dalšího roku, jak chtějí pracovat na svém seberozvoji a co by mohli ve své práci změnit nebo zlepšit.

Pro zajištění specializovaných pracovníků je třeba využívat projekty i sociální kontakty

Školní psycholožka na škole působí na plný úvazek díky projektovému financování. Samotné získání psycholožky však nezáleželo na finančním ohodnocení, ale správném odhadu a komunikaci ze strany ředitelky, neboť využila momentu, kdy chtěla bývalá ředitelka mateřské školky po devíti letech změnit pracovní působiště.

Speciální pedagožky jsou lépe dostupné, ale o to víc se ředitelka věnuje jejich profesnímu rozvoji a organizaci práce. Samozřejmostí je pravidelné vzdělávání v různých tématech, využívání rozmanitých diagnostických nástrojů (například Feuersteinovo instrumentální obohacování – kritické myšlení, schopnost učit se, využití zejména pro žáky s SVP).

S udržováním pozitivního klimatu mezi učiteli pomáhá vzájemná podpora i společné zážitky

Práce v náročných podmínkách poblíž sociálně znevýhodněné lokality se propisuje do psychiky učitelů. Pro udržování dobrého klimatu drží učitelé při sobě díky společným oslavám, neformálním schůzkám nebo výjezdům. Již na pohovorech je novým učitelům vysvětleno, že práce ve škole není snadná a je nutné, aby chtěli učit všechny děti bez rozdílu etnika nebo kognitivních schopností. Nově přijatí učitelé se zatím s touto výzvou vždy dokázali vyrovnat. Pomohli jim k tomu uvádějící učitelé i další kolegové, kteří se navzájem podporují a sdílí mezi sebou postupy, které ve třídách fungují.