Příběhy vzdělávacího ne/úspěchu

Nerovnosti ve vzdělávání můžeme narovnat, jen pokud jim budeme opravdu rozumět.

01

kapitola

Všude nemají stejné šance

Vzdělávání v Česku neslouží všem dětem stejně dobře. Výsledky tady oproti většině Evropy hodně závisí na tom, z jaké rodiny a regionu dítě pochází. Mezi různými kouty země panují hluboké nerovnosti. Velké rozdíly vidíme v propadání a nedokončování ZŠ či míře znalostí a kompetencí dětí. Samotné školy rovné šance zaručit nemohou. Stěžejní roli hrají různé formy chudoby. Děti kvůli exekucím rodičů či nestabilnímu bydlení přichází o podmínky ke studiu, podporu rodin i aspirace. Sociální problémy se netýkají jen nejvíc znevýhodněných krajů, koncentrují se mikroregionálně. Na řadě míst proto vedle sebe existují naprosto odlišné vzdělávací světy. Aby vzdělávání složilo všem dětem stejně dobře, musíme řešit otázku vzdělávání a sociálních podmínek společně.

Chci vědět víc o regionálních nerovnostech:

02

kapitola

Někde dokážou sociální podmínky překonávat

Ani prosperující oblasti Česka nemají nutně vyhráno, chudší zase nejsou odsouzeny ke vzdělávacímu neúspěchu. Sociální podmínky v regionu sice vysvětlují přes polovinu rozdílů ve výsledcích vzdělávání, důležitou roli hraje ale i to, jak jednotlivé obce dokážou rozvíjet potenciál znevýhodněných dětí. Někde mají výrazně lepší výsledky vzdělávání, než bychom čekali vzhledem k sociálním podmínkám. Jinde naopak za potenciálem zaostávají. Jak to víme? Pro každou obec s rozšířenou působností (ORP) jsme spočítali, jak by měly vypadat výsledky vzdělávání vzhledem k sociálním podmínkám – a čísla porovnali s realitou. Vzešlo z toho šest skupin ORP, kterým se různě (ne)daří vzdělávací výsledky dětí posouvat.

Chci vědět víc o vztahu vzdělávání a sociálních podmínek:

03

kapitola

Existuje řada faktorů úspěchu

Chytrá a výzkumně ověřená opatření ve vzdělávání mohou pomáhat tisícům žáků k lepšímu startu do života. Mluvíme o faktorech úspěchu, které souvisí s menší vzdělávací neúspěšností a lepšími výsledky testování. Mezi hlavní faktory patří nadprůměrné financování škol, personální zajištění – dostatek učitelů, psychologů a speciálních pedagogů – nebo docházka dětí do mateřských škol. Ukazujeme, jakou roli hrají napříč celou republikou. A vysvětlujeme, proč mají větší důležitost v obcích zatížených destabilizující chudobou. Analýza může pomoci zejména zaostávajícím mikroregionům, kterým naznačuje, jakými cestami zlepšovat vzdělávání, a tak i lépe připravovat žáky na život v proměňující se společnosti.

Chápu význam faktorů, přejdu rovnou na intervence

Jak faktory úspěchu pomáhají překonávat sociální podmínky

Faktory úspěchu mají souvislost se vzdělávací (ne)úspěšností i s výsledky testování. Ukažme si to nejprve na části prvního problému: nedokončování základních škol. To má velmi negativní dopad na pracovní kariéru a třeba i zdraví.

Míra nedokončování se v různých koutech republiky významně liší. V polovině obcí s rozšířenou působností (ORP) nedokončí základní školu jen méně než 3,6 procenta žáků. Existují však i území, kde devět ročníků ZŠ úspěšně nevychodí každý desátý.

Největší souvislost s nedokončováním základní školy má destabilizující chudoba. Ta se nejčastěji projevuje exekucemi rodin nebo bytovou nouzí, což přináší do života dětí stres, ztrátu aspirací a sociálního kapitálu. Sílu vztahu destabilizující chudoby a nedokončování přehledně ukazuje následující graf.

ORP v něm dělíme na třetiny podle míry destabilizující chudoby. Vidíme velký rozdíl: ve třetině nejméně zasažených mikroregionů nedokončí základní školu průměrně 1,9 procenta žáků, v třetině nejvíc zasažených obcí podíl nedokončování roste na 6,1 procenta.

Destabilizující chudoba však nevysvětluje všechno. I mezi chudšími regiony panují v nedokončování ZŠ velké rozdíly. Roli totiž hraje i docházka do mateřských škol či personální zajištění profesemi, jako jsou psychologové a speciální pedagogové. Oba faktory se často v mikroregionech kombinují.

Roli zmíněných faktorů nejlépe vidíme u ORP nejvíc zasažených destabilizující chudobou. Kde chodí do mateřských škol hodně dětí a mají tam i dostatek specialistů, tam je míra nedokončování na 4,2 procentech místo 6,1. Kde naopak školky i podpůrní pracovníci chybí, vidíme míru nedokončování až 8,8 procenta.

Rozdíl těžko přecenit. Bavíme se o tisících dětí a zásadním dopadu na jejich životní šance. Nedokončování vzdělávání navíc stojí stát miliony korun na odvodech a dávkách.

Na faktory úspěchu – podpůrné pracovníky i mateřské školy – bychom se měli zaměřovat hlavně u regionů s vysokou destabilizující chudobou. V těch bohatších nemají s nedokončováním takový problém, a tak ani školky a podpůrné pozice nehrají tak velkou roli.

Vztah různých faktorů a vzdělávací neúspěšnosti počítáme pomocí regresní analýzy. Ta ukazuje, že i když bereme v potaz vliv sociálních podmínek a dalších faktorů, vzdělávací neúspěšnost silně souvisí s popsanými faktory úspěchu. Vidíme také, že vzdělávací faktory – školky, podpůrné pozice a financování – souvisí v součtu s neúspěšností podobně silně jako destabilizující chudoba.

Pozn: Graf zobrazuje sílu faktorů z regresní analýzy – jak souvisí s mírou neúspěšnosti při jinak stejných sociálních a vzdělávacích podmínkách. Barva zobrazuje směr vztahu: modré faktory snižují a červené zvyšují vzdělávací neúspěšnost. Zdroj: robustní regresní analýza na vážených datech 206 ORP. Více v metodice

Co to znamená? Na chudobě, stabilitě rodin či exekucích pořád velmi záleží. Můžeme však sílu jejich dopadů na vzdělávání omezit. Jen je potřeba zapojit faktory úspěchu.

Pozn: Graf zobrazuje sílu faktorů z regresní analýzy – jak souvisí s mírou neúspěšnosti při jinak stejných sociálních a vzdělávacích podmínkách. Barva zobrazuje směr vztahu: modré faktory snižují a červené zvyšují vzdělávací neúspěšnost. Zdroj: robustní regresní analýza na vážených datech 206 ORP. Více v metodice

… a s čím souvisí úspěch v testování

Ve vzdělávání nejde jen o neúspěšnost. Stejnou analýzu můžeme zaměřit na výsledky testování od České školní inspekce a z jednotné přijímací zkoušky. Co souvisí s tím, jaké mají děti podle těchto testů znalosti a kompetence?

Když kontrolujeme rozdíly mezi regiony v sociálních a vzdělávacích podmínkách, tak pro výsledky testování hraje roli to, zda je ve školách dost podpůrných pozic (psychologové, speciální pedagogové), jejichž podpora usnadňuje práci zbytku pedagogického sboru. Lepší výsledky mají také ORP s menší fragmentací zřizovatelů ve vzdělávání, tedy větším počtem žáků na jednoho zřizovatele. Menší fragmentace totiž dovoluje úsporu provozních nákladů, které školy mohou využít na pedagogický sbor nebo efektivnější pedagogický leadership.

Pozn: Graf zobrazuje sílu faktorů z regresní analýzy – jak souvisí s výsledky testování při jinak stejných sociálních a vzdělávacích podmínkách. Barva zobrazuje směr vztahu: modré faktory snižují a červené zvyšují vzdělávací neúspěšnost. Zdroj: robustní regresní analýza na vážených datech 206 ORP. Více v metodice

Co si z toho všeho odnést?

Faktory úspěchu pomáhají překonávat sociální podmínky. V ORP, které faktory umí využívat, nedokončí ZŠ o třetinu až polovinu méně žáků než v sociálně podobných ORP. Tisícům dětem tak pomáhají k lepšímu startu do života.

V naší analýze ukazujeme, které faktory hrají největší roli – nejvíc souvisí se vzdělávacím neúspěchem a testováním žáků. Jde o předškolní vzdělávání, personální zajištění škol, finance a fragmentaci řízení vzdělávání.

Právě na ně by se měly zaměřit především ORP, které nejvíc tíží destabilizující chudoba. V nich mohou faktory sehrát největší roli.

Efekt faktorů se vzájemně posiluje. Nestačí proto vybrat jeden. Pro zlepšení výsledků vzdělávání je potřeba pracovat na všech popsaných oblastech. Zároveň je potřeba myslet na to, že každé území má svá specifika, naše analýza proto není žádné dogma. Detailnější a specifické vhledy do každého z 206 ORP nabízí naše reporty. Pokud jste dočetli až sem, určitě vás budou zajímat.

Zobrazit metodiku

Chci vědět víc o jednotlivých faktorech: