Kde a jak se projevují sociální problémy
Sociální podmínky v regionech se projevují skrze dva různé indexy. První – a důležitější pro vzdělávání – představuje destabilizující chudoba. Projevuje se exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí. Zasahuje především celý Karlovarský a Ústecký kraj, vysoké hodnoty najdeme ale i na některých místech v Libereckém, Moravskoslezském či Jihočeském kraji.
Druhý index nazýváme socioekonomickou rozvinutostí regionů. Ten se skládá ze vzdělanostní struktury, nezaměstnanosti a příjmů. Socioekonomicky jsou nejvíce rozvinutá velká města a jejich periferie. Nízké hodnoty obou indexů se setkávají hlavně v částech v Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Rozdělení sociálních dat na dva druhy nám říká, že různé podoby znevýhodnění mají různé dopady na vzdělávání, a proto i vyžadují rozdílná řešení. Stát, kraje i obce mohou destabilizující chudobu ovlivnit efektivnější politikou v oblasti oddlužení, dávek či bydlení. Naopak všeobecná vzdělanost a nezaměstnanost tak úzce se vzdělávací neúspěšností nesouvisí.
Pro zobrazení detailu ORP jej vyberte z mapy nebo pomocí textového pole
Otevřít v DataPAQ
Stáhnout analýzu ORPHlavní zjištění
- Sociální situace v regionech se dá charakterizovat skrze dva indexy — destabilizující chudobu a socioekonomickou rozvinutost. Destabilizující chudoba ovlivňuje rodiny a děti napřímo, protože souvisí se stresem a nejistotou, ztrátami bydlení, rozpadem sociálních vazeb a nízkými či nulovými aspiracemi. Má větší dopad na výsledky vzdělávání, především vzdělávací neúspěšnost, než socioekonomická rozvinutost.
- Destabilizující chudobu nelze spojovat pouze se sociálně vyloučenými lokalitami. Týká se celých mikroregionů. V některých z nich má exekuce 20 až 28 procent rodičů. Velká část populace tím přichází o sociální kapitál a aspirace.
- Socioekonomická rozvinutost vyjadřuje obecnou ekonomickou a vzdělanostní strukturu regionu — ekonomické příležitosti a lidský kapitál v dané oblasti. Může dlouhodobě omezovat prosperitu, ale nemusí se projevovat destabilizací rodin. Nedostatečnou socioekonomickou rozvinutostí častěji trpí odlehlejší a venkovské oblasti, nemusí se nutně projevovat sociálním vyloučením.
- Oba typy problémů indexů v řadě ORP souvisí. Například 10 ze 16 ORP Ústeckého kraje je v nejhorší pětině obou indexů. To platí i pro zhruba třetinu ORP v Moravskoslezském kraji. Na mnoha místech naopak přetrvává jen jeden typ znevýhodnění. Zlínský kraj sice dosahuje v některých částech nízkých hodnot socioekonomické rozvinutosti, ale zároveň jedněch z nejnižších hodnot destabilizující chudoby v celé republice.
- Nově vypočtené výsledky (2025) se od předešlé verze odlišují metodologicky. Socioekonomická rozvinutost navazuje na socioekonomické znevýhodnění, ale zahrnuje také příjmy a má obrácenou škálu. Měření destabilizující chudoby se metodologicky neměnilo, pouze využívá novější data. Nové výsledky se celkově ani tak příliš neliší od starých (2023). Socioekonomická rozvinutost je ale nejen lépe schopna postihnout ekonomickou sílu velkých měst, ale také potenciál některých příhraničních regionů.
Regiony s vysokou mírou sociálních problémů
- Nejpostiženější mikroregiony s oběma typy problémů
Destabilizující chudobu i nízkou socioekonomickou rozvinutost najdeme v řadě ORP Ústeckého a některých Moravskoslezského kraje, jako Havířov nebo Vítkov. Ale také třeba v Kraslicích a Sokolově (Karlovarsko). V těchto ORP žije zhruba 3x větší podíl lidí ve vyloučených lokalitách a v bytové nouzi, než je republikový průměr. Každý čtvrtý až pátý rodič v nich má exekuci, v celém Česku je to přibližně každý desátý. - Kraje nejsou monolity
V každém z krajů se nachází ORP, kde nemají vysoké sociální problémy. V Moravskoslezském kraji jsou např. nízké sociální problémy v Jablunkově nebo Hlučíně. Výrazné rozdíly jsou patrné i v Libereckém kraji. Vysokou míru všech sociálních problémů má Ústecký kraj, kde pouze 3 ORP (Lovosice, Litoměřice, Roudnice nad Labem) nepatří do nejnižšího pásma destabilizující chudoby. Jediným krajem, který je monolit, je Karlovarský kraj, kde všechna ORP patří do nejnižšího pásma v obou indexech. - Nízká socioekonomická rozvinutost v pohraničí a na venkově
V řadě venkovských mikroregionů dlouhodobě panuje špatné ekonomické uplatnění a vysoká nezaměstnanost. Naopak v nich je relativně nízká destabilizující chudoba. Omezené ekonomické příležitosti vedou řadu vzdělanějších lidí ke stěhování do bohatších regionů a měst. Proto v těchto ORP pozorujeme vysoký podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity. Jedná se především o periferní oblasti Jihomoravského (Hodonín, Kyjov), Olomouckého kraje (Konice, Zábřeh) a Vysočiny (Telč, Bystřice nad Pernštejnem).
Regiony s nízkou mírou sociálních problémů
- Mikroregiony v blízkosti Prahy a Brna
Obce v okolí metropolí umožňují svojí polohou pravidelné dojíždění za prací do dvou největších měst v Česku, zároveň mohou samotné nabízet řadu ekonomických příležitostí. Stěhuje se do nich především střední a vyšší třída a najdeme v nich jen v malé míře projevy destabilizující chudoby. Mezi tyto ORP patří například Černošice, Kuřim, Říčany nebo Šlapanice. - Města s nízkou mírou destabilizující chudoby
Některá česká města jako Zlín, Třinec, Havlíčkův Brod, Náchod, Hradec Králové nebo Klatovy mají nízkou nebo omezenou míru projevů destabilizující chudoby. K tomu mohou také přispívat vhodně zvolené regionální sociální politiky.
Vztah destabilizující chudoby a socioekonomické rozvinutosti
Oba typy sociálních indexů spolu souvisí, ale ne úplně. Destabilizující chudoba popisuje silné projevy sociálních problémů u nejzranitelnější části populace. Socioekonomická rozvinutost popisuje popisuje spíše ekonomický potenciál regionu jako celku. I tak spolu tyto dva indexy interagují a vyplývají z toho následující trendy:
- ORP s velmi vysokou destabilizující chudobou mají maximálně nízkou socioekonomickou rozvinutost. Pouze Ostrava má střední rozvinutost.
- Místa s velmi nízkou socioekonomickou rozvinutostí často nemají vysokou destabilizující chudobu. Dačice, Kyjov, Nová Paka i některé další ORP mají dokonce nízkou destabilizující chudobu. To naznačuje, že problémy vyloučených lokalit, exekucí a bytové nouze nemusí být nutně důsledkem vysoké nezaměstnanosti nebo nízké vzdělanostní struktury.
Definice Destabilizující chudoby a Socioekonomické rozvinutosti
V PAQ Research rozdělujeme sociální charakteristiky regionů do dvou skupin — 1) destabilizující chudoby a 2) socioekonomické rozvinutosti. Destabilizující chudoba úzce souvisí s exekucemi rodin, bytovou nouzí a podílem lidí žijících ve vyloučených lokalitách. Socioekonomická rozvinutost vychází z podílu lidí s vysokoškolským vzděláním, zaměstnanosti v regionu a podílu zaměstnanců v nejvyšším kvintilu podle výše mzdy.
Statistika destabilizující chudoby
Průměr problému:
| Dětí v bytové nouzi | Exekvovaných rodičů | Mnohočetné exekuce dospělých | Dětí žijících ve vyloučených lokalitách | |
|---|---|---|---|---|
| 1. Velmi nízká | 0,8 % | 4,9 % | 3,8 % | 0,1 % |
| 2. Nízká | 1,2 % | 7,0 % | 5,6 % | 0,3 % |
| 3. Střední | 1,5 % | 9,1 % | 7,2 % | 0,5 % |
| 4. Vysoká | 2,2 % | 11,3 % | 9,2 % | 1,4 % |
| 5. Velmi vysoká | 4,0 % | 17,9 % | 15,0 % | 3,7 % |
| Celá ČR | 1,7 % | 9,2 % | 7,4 % | 1,1 % |
Statistika socioekonomické rozvinutosti
Průměr problému:
| Rodičů s vysokoškolským vzděláním | Zaměstnanost | Podíl zaměstnanců v nejvyšším příjmovém kvintilu | |
|---|---|---|---|
| 1. Velmi vysoká | 30,7 % | 52,9 % | 25,3 % |
| 2. Vysoká | 23,9 % | 51,2 % | 20,5 % |
| 3. Střední | 21,4 % | 50,1 % | 17,9 % |
| 4. Nízká | 18,6 % | 49,4 % | 15,5 % |
| 5. Velmi nízká | 15,1 % | 47,5 % | 13,8 % |
| Celá ČR | 25,7 % | 50,9 % | 19,9 % |